Ke slavnostnímu otevření nového skleníku už se scházejí davy lidí. Jsou mezi nimi osobnosti z politiky, muzikanti i rodiče s dětmi. „Mami, já chci jít k té velké kuličce hrášku," tahá holčička za rukáv kabátu dámu v lodičkách. Odkaz zakladatele genetiky v zahradě kláštera dnes dýchá na každém rohu. Při procházce okolo velkolepé stavby si nejde nevšimnout, jak podobná je původnímu pracovišti Mendela.

Zkosená střecha a ocelové sloupky, které drží jinak naprosto průhlednou stavbu by mohly v prostorech opatství působit nepatřičně. Není tomu tak. Možná je to průzračností stavby, která nijak nebrání výhledu na věž kláštera. Vzrostlý platan rostoucí v její těsné blízkosti se k ní mírně sklání a dodává jí tak korunu v teplých barvách.

První skupinky návštěvníku se začínají trousit dovnitř skleníku. Ze stropu visí zavěšené květináče. Jeden je svěšený až dolů a tak je snadno vidět na mladé výhonky hrášku. Až zesílí a dozrají na nich lusky, budou si je moci lidé utrhnout. Součástí systému rostlinek je u stropu upevněná dvoukubíková nádrž s vodou, která poslouží k aeroponickému pěstování hrachu. Aeroponie je moderní metodou, u které není potřeba využívat substrát. „Mendelův skleník a celý areál opatství má potenciál zapsat se do seznamů UNESCO," pronáší hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich, který stejně jako ostatní čeká na slavnostní zahájení otevírání skleníku.

Těsně před vypuknutím projevu už je prostor zaplněn lidmi a vzduch ve skleníku začíná být autentický. Najednou se dav rozestoupí a vytvořenou uličkou prochází zástup duchovních. Promluví také generální převor Řádu Augustiniánů, otec Alejandro Moral ze Španělska. „Opatství bylo za Mendelovy doby významným centrem kultury a vzdělanosti v Brně," vypráví. Všichni přítomní pozorně poslouchají a v závěru proslovů, které jsou plné děkovných slov, biskup brněnské diecéze Pavel Konzbul skleníku požehná a nad hlavy návštěvníku rozstříkne svěcenou vodu.

V okamžiku, kdy je symbolicky přestřižena páska, se v opačném rohu skleníku rozezní cimbálová muzika. Všichni, kteří doteď přihlíželi slavnostnímu otevření, se začínají pomalu shlukovat do skupinek, nebo odcházejí ven do zahrady. Notování hudebníku podporuje cinkot skleniček se slavnostním přípitkem.

V děkovných řečech padla spousta zmínek o zázracích. Nejspíš je to i všudypřítomnou spokojeností nad tím, jak rychle stavebníci skleník postavili. Celá stavba vznikla za osm měsíců a dokončená byla o několik týdnů dříve, než jaký byl původní termín. Došlo tak k příhodnému zakončení roku, ve kterém oslavujeme výročí dvě stě let od narození Johanna Gregora Mendela, zakladatele genetiky.

Skleník bude určený pro další vzdělávání, školní návštěvy a obecně edukaci, ale také třeba pro podnikatelské schůzky. Spravovat jej budou právě Augustiniáni. V budoucnu v areálu konventu vznikne i gymnázium.

První skupinky návštěvníku se začínají trousit dovnitř skleníku. Ze stropu visí na lankách květináče. Jeden je svěšený až dolů a tak je snadno vidět na mladé výhonky hrášku. Až zesílí a dozrají na nich lusky, budou si je moci lidé utrhnout. Součástí systému rostlinek je u stropu upevněná dvoukubíková nádrž s vodou, která poslouží k aeroponickému pěstování hrachu. Aeroponie je moderní metodou, u které není potřeba využívat substrát. „Mendelův skleník a celý areál opatství má potenciál zapsat se do seznamů UNESCO," pronáší hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich, který stejně jako ostatní čeká na slavnostní zahájení otevírání skleníku.

Těsně před vypuknutím projevu už je prostor zaplněn lidmi a vzduch ve skleníku začíná být autentický. Najednou se dav rozestoupí a vytvořenou uličkou prochází zástup duchovních. Promluví také generální převor Řádu Augustiniánů, otec Alejandro Moral ze Španělska. „Opatství bylo za Mendelovy doby významným centrem kultury a vzdělanosti v Brně," vypráví. Všichni přítomní pozorně poslouchají a v závěru proslovů, které jsou plné děkovných slov, otec Jan Emil Biernat z brněnského opatství skleníku požehná a nad hlavy návštěvníku rozstříkne svěcenou vodu.