Hlouček lidí s připnutými trikolorami a plackami na kabátech a bundách slaví svobodu a nadšeně se baví mezi sebou. Vtom se jeden z mužů ve skupince otočí a na moment ztuhne. Následují ho další z hloučku a ve tvářích se jim objevuje stejný nevěřícný výraz. Neví, jak na obrázek, který vidí před sebou, reagovat.

Nedaleko od nich stojí muž oděný do uniformy pohotovostního pluku. A to zrovna v den, kdy si tisíce Brňanů v neděli odpoledne připomínají na akci Brněnský sedmnáctý třicáté výročí sametové revoluce, která odstartovala právě sedmnáctého listopadu 1989.

Fotogalerie: Třicetileté výročí sametové revoluce

Muž je oblečený do dobového pláště člena pluku, na hlavě má ochrannou přilbu a v rukou štít a atrapu obušku. Překvapený hlouček lidí záhy zjišťuje pravý důvod toho, proč má ten člověk na sobě takový mundúr. „Chci lidem názorně ukázat, kdo před třiceti lety násilně zasáhl proti studentům na Národní třídě,“ vysvětluje absolvent historie Patrik Daníček.

Po celé odpoledne na náměstí vlají vlajky České republiky, místy se objevují také prapory Evropské unie. Zničehonic tento stav narušuje dlouhovlasý muž, který v rukou třímá rudou vlajku se srpem a kladivem. Okamžitě se kolem něj srocuje dav zvědavců. „Jsme na festivalu svobody, takže mám snad právo svobodně vyjádřit, jakou vlajku považuji za svou,“ říká David Pazdera. Doprovází ho muž s plynovou maskou na hlavě.

Rudou vlajku ale někteří přítomní nevidí rádi. „Nech si ty provokace a odeber se zpátky tam, odkud jsi přišel,“ zaznívá anonymně z davu. Pazdera dokonce musí zástavu občas usilovně bránit, aby mu ji několik jedinců nevytrhlo z rukou.
Poněkud klidnější část programu obstarávají skauti. Okolo 250 členů skautského hnutí hrdě přichází na slavnostní nástup a po zpěvu národní hymny vztyčují českou vlajkou. „Byla jsem docela nervozní, ale cítila jsem zároveň i obrovský vděk za to, že jsem tam mohla stát,“ popisuje vzápětí své pocity skautka Klára Procházková.

Už za tmy přítomní Brňané nadšeně aplaudují při pohledu na pódiovou obrazovku, na které vidí Špilberk zahalený do národních barev. Chvíli poté, přesně jedenáct minut po sedmnácté hodině, ruch v odhadem tisícihlavém davu přehlušují zvony, které se rozeznívají po celém náměstí. Obrázek, který následuje, je symbolický. Lidé cinkají klíči, přesně v den třicátého výročí počátku zásadní společenské změny.