„Nedostatek sester opravdu nepamatujeme. Dokonce nám tu leží žádosti o práci, které ani nemůžeme uspokojit,“ uvedla například mluvčí svatoanenské nemocnice Naďa Kuklínková. Podle ní je to díky úzké spolupráci se zdravotnickými školami.

To potvrzuje také zdejší náměstkyně pro ošetřovatelskou péči Jana Zvěřinová. „Studentky, ale také studenti k nám chodí na praxi. U toho dokonale poznají pracovní prostředí a my si je proklepneme. Většina z nich pak u nás zůstane i po škole,“ popsala nábor nových sester Zvěřinová. Díky tomu nemocnice nemusí přijímat sestry ze zahraničí. „Pro ty u nás bohužel nestačí místa,“ doplnila Kuklínková.

Lákají na studium

Zájem o studium zdravotnických oborů potvrzují i školy. „Už po prvním kole přijímacího řízení máme plných šest tříd. Snažíme se mladé na školu nalákat. Možná k nám chodí rádi, protože sídlíme ve středu města, možná se studentům líbí to, že nabízíme různé vzdělávací programy a soutěže,“ říká ředitelka brněnské Střední zdravotnické školy v Jaselské ulici Jarmila Kelnarová.

Sestřičkám se zřejmě líbí i v Nemocnici Milosrdných bratří. „Pracují u nás téměř tři stovky zdravotních sester. Netušíme, proč jich máme proti zbytku Česka dostatek. Někdy zájemkyně o práci tvrdí, že k nám jdou za rodinnou atmosférou, kterou jinde nenajdou,“ míní mluvčí nemocnice Pavel Gejdoš.

Podle něj zdejším oddělením schází spíše sanitáři. „Každý sanitář musí mít absolvovaný akreditovaný kurz všeobecný sanitář a musí mít očkování proti hepatitidě typu B. Většinou adepti na sanitáře nesplňují některou z těchto povinností a musíme je pak odmítat,“ objasnil Gejdoš.

Problém je také v tom, kolik peněz sanitáři dostávají. „Jejich hrubý plat se podle tabulek pohybuje kolem deseti tisíc korun měsíčně. Zdravotní sestry mají v průměru kolem dvaceti tisíc korun. Sanitáři proto leckdy odcházejí za lépe placenou prací,“ doplnil Gejdoš.

Je sestra, i když je chlap

Je mu třicet, slouží u jihomoravské záchranné služby a obléká se denně do bílého. Jen jedno je zvláštní: Milan Žák je totiž zdravotní sestra. Ke své profesi se dostal více méně náhodou, a to jako dřevařský technolog. „Tehdy jsem tento obor dostudoval a zjistil jsem, že nemám uplatnění. Do zdravotnictví jsem se dostal díky článku v novinách, kde pomaturitní studium nabízeli,“ vzpomíná třicetiletý Žák, ze kterého se po dvou letech na škole stala vlastně zdravotní sestra.

„Nejsem ale obyčejná zdravotní sestra. Oficiálně se řadím mezi střední zdravotnický personál. Tím, že pracuji pro záchrannou službu, jsem spíš takový pomocník záchranářů,“ říká Žák. V práci má ale mnohem více respektu než jeho kolegyně z řad sestřiček. „Jako muž si možná lépe sjednám pořádek. Ale má to i své mouchy,“ svěřuje se Žák.

Tu a tam se totiž setká s pacientkami, které se před ním stydí. „Pokud jde o nějaké intimnější vyšetření, jsou ženy stydlivější. Chápu, že mají větší důvěru ke zdravotním sestřičkám-ženám, ale já svou práci beru zodpovědně a snažím se, aby se mě nebály a uvolnily se. Musím je zkrátka přesvědčit, že i já jsem sestra,“ směje se Žák, který ve zdravotnictví pracuje už více než deset let.

U jihomoravské záchranné služby ale není jediný chlap. „V práci máme spoustu kluků. Řada z nich jsou všeobecné zdravotní sestry, další třeba laboranti. Myslím si, že mužů mezi zdravotníky je více než kdysi,“ míní Žák. Nejčastěji se prý setkává s muži-sestrami v nemocnicích. „Zejména na jednotkách intenzivní péče a ARO je zastoupení mužů docela velké. Možná je to náročnou prací. Chlapy to více láká,“ tvrdí zdravotník.

I když pracuje Žák jen jako sestra, musí vědět prakticky všechno, co lékaři. „Musíme znát, jak reagují léky, jaký je zdravotní stav pacientů a co potřebují. Přesto mě nikdy nelákalo studovat dál a třeba se stát doktorem. Jako sestra se cítím dobře,“ dodává s úsměvem muž.
#nahled|https://g.denik.cz/59/85/infog_sestry_nedostatek_denik-galerie.jpg|https://g.denik.cz/59/85/infog_sestry_nedostatek.jpg|Polovina nemocnic má problém s nedostatkem sester#