Například jeden Brňan primátorovi napsal, že jeho paní nastoupila do zaměstnání, aby jejich rodina byla schopná hradit všechny nutné poplatky. "Ale nyní bude vydělávat jen na jesle," uvedl s tím, že zbytek její výplaty padne na cestovné. Mluvčí magistrátu Pavel Žára výtku odmítl. Jesle jsou podle něj nadstandardem, navíc chůvám či hlídacím agenturám by rodiče zaplatili ještě víc.

Nespokojený otec argumentoval také situací matek-samoživitelek, které s rodičovským příspěvkem nevyjdou a nástup do zaměstnání krátce po porodu je pro ně ekonomickou nutností. Zdražení označil za "házení klacků pod nohy mladým rodinám".

Podle Žáry jsou však s provozem jeslí spojeny vysoké náklady, protože tamní péče musí mít vysoký standard. I při šestitisícovém poplatku podle něj rodiče platí jen 54 procent skutečných nákladů. Zbývající peníze na provoz jeslí hradí Brno, stát nedává nic. Brněnské troje jesle jsou jedinými svého druhu v kraji. Je v nich 110 míst a jsou obsazená.

"Navržená výše poplatku představuje hranici, která by měla být za současné situace akceptovatelná. Navíc jesle zajišťují plnohodnotnou péči včetně celodenní stravy," zdůraznil mluvčí. Dodal, že cena za jesle se v Brně nezvyšovala od roku 2007.

Míst v jeslích v Brně výrazně ubylo. Ještě v polovině 90. let fungovalo 33 zařízení s 1079 místy. Později však se změnami v délce placené mateřské a rodičovské dovolené poklesl zájem o jejich služby a jesle se zavíraly. "Ze služby důležité a nezbytné se stala služba doplňková," řekl mluvčí. Jesle podle něj využívají hlavně rodiny se středními a vyššími příjmy. Rodič, obvykle žena, se tak do práce brzo vrací hlavně kvůli tomu, aby s ní neztratila kontakt.