Děti sedí v lavicích rozmístěných do tvaru podkovy. Uprostřed leží barevné malby, prochází tudy učitelé. Ve třídě je jich hned pět. Zatímco někteří předříkávají abecedu a píší písmena na tabuli, ostatní se věnují dětem individuálně. Hned první den malí ukrajinští žáci vstřebávají abecedu. „Máme tu písmeno ž. Ž jako žirafa. Jak vypadá žirafa?“ ptá se jedna z lektorek.

Děti hned vyskočí z lavic, snaží se co nejvíc vytáhnout své ruce a krky, aby napodobily představované zvíře. Dívka v prostřední lavici si dokonce stoupne na židli, aby byla ze všech nejvyšší.

Po krátké přestávce jsou na řadě číslovky. Žáci sedí na zemi v kruhu před popsanou tabulí a opakují jednotlivá čísla. Především písmeno ř jim dělá problémy, číslice tři a čtyři tak procvičují nejvíce. Pak každé z dětí dostane za úkol nahlas sečíst, kolik je ve třídě různých útvarů. „Jedna, dva, tři,“ odpočítává chlapec. Pak se ale zasekne. „Čtyři, čtyři!“ volají na něj sborově spolužáci.

Přes šest set ukrajinských dětí

Do konce minulého týdne je do brněnských škol přihlášených přes šest set ukrajinských dětí. Nově zřízené přechodné ukrajinské třídy mají pomoci vyřešit problém s vysokým počtem žadatelů. „Počítáme s tím, že do konce týdne budeme mít v brněnských školách už více než tisíc ukrajinských žáků. Jsme ale v deficitu, několik tisíc dětí stále nemá místo, intenzivně proto sháníme prostory,“ uvádí vedoucí odboru školství brněnského magistrátu Petr Hruška.

Představitelé Brna mají pro výuku ukrajinských žáků vytipované další čtyři budovy. Dalších více než tisíc míst pak je možné získat přeorganizováním budov. „Zatím chceme dělat ukrajinské třídy, nelze dále dávat ukrajinské děti do tříd s českými. V plánu však je, že od záři by se nově příchozí studenti zapojovali do normální výuky,“ oznamuje náměstek primátorky Petr Hladík.

Budova v Cacovické ulici v posledních dnech je po velké rekonstrukci. Dlouhodobě nebyla využívána. „Škola byla vyprázdněná, sloužila pouze jako záloha. Je i shoda náhod, že už nebyla dříve pronajata. Práce, kterou tady v posledních dnech předvedli dobrovolníci je neskutečná,“ oceňuje starosta Brna-severu Martin Maleček. Dobrovolníci museli školu vymalovat. Vybavení pak organizátoři dovezli z různých škol, včetně židlí, lavic či obrazů.

K otevření prvních ukrajinských tříd dopomohlo i přejetí nového zákona označovaného jako Lex Ukrajina. Ředitelé díky tomu mohou přijímat i ukrajinské učitele. Do Cacovické mají domluvené pedagogy, kteří se domluví oběma jazyky, tedy čřeštinou i ukrajinštinou.

V pondělí Brno spouští jedenáct ukrajinských tříd na třech školách. V místech, kde je hodně ukrajinských dětí, pak chce zřizovat školní adaptační skupiny. „Jedná se o výstaviště, kasárna v Židenicích a Myslivnu. V extrémních případech pak můžeme vyučovat i v kancelářských prostorách nebo zasedacích místnostech,“ upřesňuje Hladík.

JAKUB TRUČKA