Pracovníci svozové firmy Sako Brno nádoby vyvezou jednou za týden. „Chceme tímto krokem zvýšit podíl tříděného odpadu ve městě. Tisíc hnědých popelnic o objemu dvě stě čtyřicet litrů doplní i pětatřicet velkoobjemových kontejnerů o objemu patnácti tisíc litrů. Brňanům umožní pohodlně třídit kuchyňský odpad rostlinného původu,“ řekl primátorčin náměstek Petr Hladík.

* Co do hnědé popelnice patří:
Hlavně kuchyňský bioodpad – zbytky potravin rostlinného původu, slupky a zbytky zeleniny a ovoce, jádřince, pecky, ale i čajové sáčky, kávový odpad.

* Co do hnědé popelnice nepatří:
Živočišné zbytky - například maso, oleje, tuky kosti, dále mléčné výrobky, stavební odpad, kamení, textil, cigarety, popel a komodity jako plasty, kovy, sklo a směsný komunální odpad.
Zdroj: Sako Brno

Mnozí Brňané rozmístění nádob na bioodpad vítají. „Konečně. Ještě by byla super nějaká vzdělávací kampaň na správné třídění. Nejen bioodpadu,“ okomentovala na sociálních sítích třeba Ivana Uherková.

Samolepky s informacemi, co do nich lze dát a co ne, najdou lidé na kontejnerech. Nepatří tam třeba maso, oleje, tuky kosti nebo mléčné výrobky. Lidé do nich mají dávat hlavně kuchyňský odpad, nikoliv zahradní.

Pro ten slouží primárně sběrné dvory nebo sběrné víkendy v době vegetačního období, kdy lidé mohou bioodpad ze zahrad uložit do přistavených kontejnerů s velkým objemem.

O konkrétním množství a umístění hnědých nádob rozhodli představitelé městských částí. V některých z nich funguje mobilní sběr bioodpadu velkoobjemovými kontejnery.

Tento druh odpadu sbírají pracovníci Sako Brno také ve sběrných střediscích. Další možností bylo dosud domácí kompostování.

Množství bioodpadu v Brně podle předsedy představenstva Sako Brno Filipa Ledera každý rok roste. „Jen ve sběrných střediscích se jich za loňský rok shromáždilo více než tři a půl tisíce tun, což je nárůst o třetinu za posledních pět let. Proto je nutné, abychom ve městě přistupovali ke sběru bioodpadu více systematicky než dosud,“ uvedl.