Podle Brindzákové bylo už na konci ledna zřejmé, že v zázemí vlků se něco děje. „Kvůli plachosti těchto zvířat se chovatelé až na konci února mohli přesvědčit, že se narodila tři mláďata," komentovala Brindzáková.

Dodala, že brněnská zoo chová vlky hřivnaté od roku 2000 a tento druh je součástí Evropského záchovného programu. Chovný pár obývá společně výběh v horní části Mniší hory druhý rok, sedmiletá samice Saartje přijela v roce 2011 z polského Gdaňsku a od roku 2013 jí dělá společnost tříletý samec Karlos.

Na konci ledna chovatelé pozorovali nápadnou změnu v jejich chování. Zatímco za normálních okolností jsou oba mírní, samice zvědavější a samec spíš plachý, po narození mláďat si výběh intenzivně brání. „V zoologických zahradách hraje při odchovu mláďat vlků hřivnatých důležitou roli psychická pohoda rodičů. Jsou to velmi plachá zvířata, proto potřebují po porodu absolutní klid. Právě stres bývá častá příčina úhynu mláďat brzy po narození," uvedla kurátorka savců zoo Dorota Gremlicová.

Mláďata už mají za sebou první veterinární prohlídku. „O mláďata se starají oba rodiče a konkrétně náš poměrně mladý samec je přímo vzorový táta. Pečuje o trojčata většinu času a matka pak zejména v době kojení," dodala Gremlicová.
Vlk hřivnatý na rozdíl od jiných psovitých šelem v přirozeném prostředí netvoří smečky a také složením stravy je velmi netypickou šelmou. Je všežravec, ale v přírodě převážnou část jeho jídelníčku tvoří rostlinná složka, v sezoně až padesát procent, jinak loví drobné hlodavce.