Stolpersteiny neboli Kameny zmizelých se ve čtvrtek objevily před domy v Bratislavské, Štěpánské, Žampachově a Vlhké a Táborské ulici. „Na sedmi místech jsme jich položili celkem šestadvacet,“ upřesnil předseda brněnské židovské obce Pavel Fried.

Dalších osm kamenů je na třech místech v Brně už od loňska. Každý kámen přitom připomíná jednoho člověka. Je na něm uvedeno jeho jméno, datum narození a datum umučení či útěku z Brna. „Zde žila Helga Bangs rozená Weinerová narozená 1920, uprchla 1939, přežila,“ píše se například na kameni, který je od čtvrtka součástí dlažby před vchodem do domu v Žampachově ulici v Černých Polích.

Pokládání kamenů přitom obvykle zařizují potomci nebo přátelé těch, co kdysi v Brně bydleli. Stolperstein na památku své matky a její rodiny tak přijela do Brna položit i Edna Galová z Izraele se svým manželem. „Maminka žila s rodinou v Bratislavské ulici. V roce 1940 se jí naštěstí podařilo uprchnout do Izraele, takže přežila. Do Brna se však už nikdy nevrátila a dva z jejích tří sourozenců zahynuli v koncentračních táborech,“ vypráví Galová.

V rodném městě své matky byla žena díky Stolpersteinům poprvé. „Je to zvláštní pocit být ve městě, ve kterém máma vyrůstala. Na jedné straně je to smutné, na druhou stranu se ráda podívám do míst, kde kdysi žili moji předkové,“ hodnotí žena.

Osobní pokládání

Podobné pocity zažívají lidé díky kamenů zmizelých v mnoha městech celé Evropě. Projekt je totiž mezinárodní, v polovině devadesátých let minulého století ho vymyslel německý umělec Gunter Demnig. Ten také jezdí po Evropě všechny kameny osobně pokládat.

Zlatých kostek se dosud do dlažby evropských měst podařilo umístit už více než dvacet tisíc. „Stolpersteine je složenina německých slov stolpern, tedy klopýtnout, a stein neboli kámen. Název vyjadřuje sílu příběhu, který se za každým ze Stolpersteinů skrývá a který nás nutí zastavit se a symbolicky se sklonit před obětí, jejíž jméno je na kostce vyraženo,“ uvedl Aleš Hanek z občanského sdružení Stolpersteine CZ, které pokládání kamenů koordinuje v České republice.

V Brně má navíc oběti holocaustu připomínat také pomník, který slíbilo postavit vedení Brna hned po válce. Dosud se však dávný slib splnit nepodařilo. Naposledy se o to pokusilo minulé vedení Brna, které pro pomník vybralo místo na náměstí 28. října a vypsalo výtvarnou soutěž.

Odborné komisi se ale poté nelíbil žádný návrh a soutěž vyzněla do ztracena. „Věřím, že se nám podaří soutěž s přesnějšími podmínkami vypsat ještě letos a v rozpočtu na příští rok najít potřebné peníze,“ řekla ve čtvrtek při pokládání kamenů náměstkyně brněnského primátora Jana Bohuňovská.