Každý kousek náměstíčka u vstupu do zahrady je obsazený. Většina dětí s čarodějnickými klobouky nebo pavouky namalovanými na tvářích pobíhá kolem a nechává rodiče, ať si s nožem a lžící na vydlabávání dýňových semínek hrají sami. Mezi pracovitější výjimky patří malá Karin, která babičce sekunduje alespoň při vybírání oranžových vnitřností. „Máme to rozdělené, já řežu nožem a vnučka se ohání lžící. Jen nemáme žádný sáček, kam bychom dali zbytky," vysvětluje Iveta Kratochvílová zatímco vyřezává zuby na pomyslném vršku právě vznikající strašidelné hlavy.

Jiní návštěvníci přišli z domu už připravení. Přináší si vlastní nástroje, šablony nebo rukavice proti zašpinění. Sabina Komárková si s mámou přinesla šablonu sovy. „Sovy mám totiž ráda. Chtěla jsem řezat sama, ale jde to těžko," vysvětluje děvče, proč nechala těžší práci na starších.

Ani ne hodinu po začátku celé akce ale už musí mluvčí zoo Monika Brindzáková v červenooranžové paruce hlásit nově příchozím návštěvníkům smutnou zprávu. „Dýně už bohužel došly, ale když se vydáte do naší africké vesnice, můžete ochutnat alespoň dýňovou polévku a jiné dobroty. A za pár minut přijdou i tajemné postavy," láká lidi na pokračování halloweenského odpoledne.

Sehnat letos dýně byl podle ní obrovský problém. „Měli jsme jich asi tři sta, mnoho domluvených jsme ale nezískali, protože úroda byla letos hrozně slabá a farmářům dost dýní shnilo. Museli jsme je shánět až na Vysočině, nakonec jich ale máme podobně jako loni," vysvětluje Brindzáková, zatímco za ní chodí jeden člověk za druhým a prosí o výměnu nože za lžíci anebo se přichází ujistit, zda je zpráva o rozebraných dýních pravdivá.

Moc času na smutnění ale lidé nemají. Jak se v pět hodin večer setmí, do zahrady pomalým krokem v zástupu vkráčí tajemné postavy v maskách a se zapálenými loučemi v dlaních. Jedna má na hlavě účes z banánů, druhá zase hrubý pytlovinu, třetí masku zeleného medvěda. Postavy skoro nemluví, dodržují svou tajemnost a vytvoří průvod, kteří ostatní návštěvníci následují. Čeká je večerní prohlídka zvířat, která ještě nespí.

Daleko od usnutí má i kouzelník s černým špičatým kloboukem kouzlící před vstupem do brněnské Hvězdárny. Kolem něj už do tmy svítí další vyřezané dýně, které sem přišli návštěvníci dlabat už ve dvě hodiny odpoledne.

Oslavy halloweenu jsou ale pro některé z malých návštěvníků jen slabým zážitkem. Děti, které přišly v masce, totiž měly zdarma vstup i do tamního digitária na promítání naučných pořadů. „Nejvíc se mi líbil pořad o kosmonautech, kteří letěli do vesmíru," říká Vítek několik chvil před začátkem vrcholu celého večera – strašidelné prohlídky na terase hvězdárny.

Tu začíná čarodějnice svou krátkou přednáškou o vzniku halloweenu. „Pochází ze starého keltského svátku Samhain. Keltové věřili, že v tuto tajemnou noc se prolíná svět živých a svět mrtvých," snaží se vysvětlit křičícím dětem.

Ještě těžší to má s dětmi bílý duch stojící opodál. „Sežeru tě!" pokřikují na něj už rozjívené děti a chytají ho kolem pasu. „Nikdo z vás mě nesežere. Musíte teď jít domů a připravit si dýni jako jídlo pro duchy, aby oni nesnědli vás," odráží vysoký muž oděný v bílém výpady rozesmátého chumlu dětí.

Jakmile prohlídka skončí, rodiče své ratolesti pomalu vedou domů. Spolu s nimi přenáší i svítící dýně. „Můžou si je odnést jako dárek, který si dnes sami vyrobili. Měli jsme jich asi sto osmdesát a nezbyla nám ani jedna. Vydlabat si je sem přišli dokonce i děti z Klokánku," uzavírá noc světa živých i mrtvých organizátorka halloweenu na Hvězdárně Kateřina Brettschneiderová.

TOMÁŠ KREMR