Scénu jako z amerického firmu sledují návštěvníci letošního ročníku přehlídky Záchranáři v akci v Ivančicích na Brněnsku. Jako první se v areálu Středního odborného učiliště v Padochovské ulici předvádí Vězeňská služba České republiky. „Co, je? Máte strach?! vyzývavě máchá nad hlavou klackem mukl ve vězeňském úboru na formující se jednotku těžkooděnců. V jeho jednání ho podporují další dva vězni, kteří jsou stejně jako on ve skutečnosti kolegové obrněných členů vězeňské služby.

Težkodooděnci v kuklách se plastovými štíty zaklesnou do sebe a neukázněné vězně tlačí před sebou. Figuranti ve vězeňském oblečení zatím na své kamarády útočí s takovou vervou, jako by skutečně byli zdivočelí vězni. Házejí po těžkooděncích, co jim přijde pod ruku, stoličku nebo plastovou pneumatiku.

Najednou se ozve několik hlasitých velmi hlasitých ran a bitevní pole na krátký čas zahalí dým. „Velitel akce se rozhodl vypálit zásahovou výbušku P1. Ještě máme k dispozici i výbušku P2, ale tu odpalovat dnes nebudeme, ta je to totiž se slzným plynem,” říká do mikrofonu uniformovaný mladík, který ukázkový zásah pro návštěvníky moderuje.

Muži zatím zneškodňují jednoho vězně za druhým. Už zbývá jen poslední. „Můžete si všimnout jeho obleku. Říká se mu ringo a je dostatečně volný, aby se do něj mohl zakousnout pes aniž by jeho nositele zranil. Váží asi dvacet kilo a i dnes je v něm dost horko,” říká moderátor.

Psovod schovaný za kordonem obrněnců zatím pomalu stahuje svému psovi náhubek. „Co ty tam vzadu s tou kočkou?” provokuje poslední vězeň psovoda. V tom se kordon rozestoupí, pes vyrazí jako střela a okamžiku leží i poslední vězeň na zemi.

Po vězeňské službě nastupují psí i lidští záchranáři, své umění přivezli ukázat také policisté nebo hasiči. Záchranářské odpoledne zorganizovalo ivančické středisko volného času. „Je to už dvanáctý ročník. Akce má velký ohlas, jde vidět, že lidé se o záchranné složky zajímají,” řekla ředitelka střediska Jana Heřmanová. Zlatým hřebem nedělního odpoledne je přílet bitevního vrtulníku MI 24.

Burácí už zdálky a když přistává lidé si musí držet čepice, aby jim neuletěly. „Vrtulník se mi z celého dne líbí nejvíc. Chtěl bych se jím někdy proletět,” říká asi desetiletý Adam z Ivančic. Vrtulník už prý zblízka viděl. Na loňském ročníku ivančického záchranářského dnu.š