Venku mrzne a lidé se halí do šál a kabátů. Jejich drkotání zubů je téměř slyšet až přes výlohu pivnice Tankovna. Uvnitř je ale příjemné teplo, ve sklenici se rosí pivo z tanku a z kuchyně voní polévka, kterou číšník roznáší ve stylových plecháčcích. „Konečně zase pořádná česká hospoda se vším všudy. V poslední době tu vyrostlo tolik italských, že už pomalu Brňané nemusí do Itálie jezdit," myslí si šéfkuchař a provozovatel restaurace U Dřevěného stolu Jiří Dlapka. Plzeňskou pivnici Tankovna, která otevřela loni v listopadu, hodnotil pro další díl seriálu Test restaurací Brněnského deníku Rovnost.

Rohovou budovu si většina lidí pamatuje jako asijské bistro. To už ale současný podnik nepřipomíná ani v nejmenším. Stěny zdobí dřevěný obklad, na podlaze tvoří dlaždice zajímavou mozaiku a vyřezávaná jsou i opěradla židlí. Do otevřené kuchyně hosté vidí pod ruce kuchařům.

Dlapku ze všeho nejvíc zaujme otevřený regál plný sklenic se zavařeninami, čalamádami a dalšími nádobami se samými dobrotami. „Slouží jednak jako výzdoba, ale také je využíváme do pokrmů. Na prodej nejsou. U pokladny však máme vystavené další domácí produkty. Například utopence. Ty si můžou zájemci koupit a sklenici po snědení nechat znovu doplnit, anebo mu za ni vrátíme část peněz," vysvětluje číšník.

Při objednávce Dlapku zklame. Kolem poledne vaří restaurace jen meníčka. „Moc to nechápu. Zase tak narváno tady není. A tím, že vidím do kuchyně, vím, že kuchaři zas tolik práce nemají. Restaurace je sama proti sobě. Polední menu totiž nevydělávají tolik jako jídla z lístku," míní odborník.

Přinesený slepičí vývar mu náladu zlepší. „Je výborný a silný. Z žádného polotovaru. K dokonalosti mu chybí jen domácí nudle," připomíná. Při čekání na druhý chod si prohlíží jídelní lístek.

Ten vypadá jako z dob první republiky. Nabídku doplňují staré fotografie města, informace o Brně, pivu a taky malý slovník hantecu. „Líbí se mi, že se zaměřili jen na českou kuchyni. V předkrmech žádní lososi a carpaccia. Naopak k jídlům nabízejí i domácí čalamádu nebo kysané zelí ze škopku. Nebojí se ani takových klasik, jako je knedlík s vajíčkem nebo se škvarky. Rybu nabízejí jednu podle denní nabídky, takže může být pokaždé čerstvá. Omylem se jim tam ale zatoulala mozarella v bazalkovém pestu a parmezán. Patří jinam," říká.

K hlavnímu jídlu přináší číšnice pstruha, k němu i rybí příbor a talířek na kosti. Ryba je jemná a nechybí k ní plátek citronu. S těstovinami Pad-thai, tedy tradičními thajskými nudlemi s kuřecími prsíčky, ústřicovou omáčkou a zeleninou, Dlapka tolik spokojený není. „To ale není chyba kuchaře. Jídlo je to dietní a chutné, nudle měkké tak akorát. Jen si je prostě nemůžu vychutnat, protože musím myslet na pečenou kachnu z jídelního lístku," zasní se muž.

Známý z televize

Servírka mu při odnášení nádobí naoko vyhubuje. „Já tak nemám ráda, když někdo nedojí. Neměl jste se do toho lístku vůbec dívat," směje se a odchází uprosit kuchaře, jestli by nám připravil dezert.

Ten celé jídlo korunuje. Palačinky připravil kuchař čerstvé přímo před námi a naplnil je domácí zavařeninou. Lívance naaranžoval na malé plechové lívanečníky na dřevěném prkýnku, které ještě doplnil nádobkami s borůvkami a tvarohem na přizdobení. Lívance jsou nádherně nadýchané jako z pohádky. „Takovou restauraci v Brně vítám a rád se sem vrátím. Hosty tady čeká ještě jedna zajímavost. V kuchyni totiž můžou vidět bývalého kuchaře z Bohémy, kterého znají z Pohlreichova seriálu Ano, šéfe!" dodává s úsměvem odborník.

close Tankovna: verdikt odborníka. zoom_in