Soukromý investor Petr Rajnoch chce na zhruba třech hektarech pozemků u rybníka Šejba postavit dobovou osadu nazvanou Pravěkovice. „U hrušovanského rybníka je ideální místo. Poblíž roste hodně rákosu, který poslouží jako zdroj materiálu pro stavbu některých budov. Rybník umožní návštěvníkům předvést, jak vypadal v dávných dobách například rybolov," informoval Rajnoch.
Výhodná poloha
Místo si vybral i kvůli výhodné poloze. „Leží poblíž cyklostezky mezi Brnem a Vídní. Bude také vidět přímo z projíždějícího vlaku, který z Brna do Hrušovan jede zhruba dvacet minut. Z nádraží je to pak pěšky asi čtvrt hodiny. O návštěvníky snad nebudeme mít nouzi," doufá investor.
Jeho projekt podporuje i hrušovanská radnice. „Musíme kvůli archeoparku změnit územní plán, několik měsíců to potrvá. Změnu ale schválíme, až když bude jasné, že investor má všechna ostatní potřebná povolení," sdělil starosta Hrušovan u Brna Miroslav Rožnovský.
Jednání s úřady podle něj nebude příliš složité. „Všechny stavby jsou plánované jako dočasné a bez základů. Řemeslníci použijí dobové materiály. Budovy jsou především dřevěné, tím pádem nás nijak nezatíží ani případná likvidace objektů, pokud investor projekt časem opustí," vysvětlil starosta.
Hrušovanská radnice se chce také na provozu archeoskanzenu podílet. „Zvažujeme, jak ho podpoříme. Možné je, že se vzdáme nájemného za pozemky. Areál k nám určitě přiláká turisty a využije ho i naše škola," podotkl starosta Rožnovský.
Klikni pro zvětšení
Potvrdila to i ředitelka hrušovanské základní školy Jarmila Motlíčková. „Těšíme se na něj. Děti ho využijí například při výuce vlastivědy. Navíc místo je poměrně blízko školy. Už nyní tam chodí děti na vycházky s družinou," řekla Motlíčková.
Se záměrem souhlasí i většina obyvatel Hrušovan. Jako dobrý nápad ho označilo víc než osmdesát procent hlasujících v anketě na internetových stránkách radnice.
Projekt se líbí i lidem z Brna. „V okolí města nic takového není. Podobné atrakce jsou například westernová městečka. Jenomže jsou víc komerčně zaměřená a navíc vůbec nevypovídají o době našich předků. Těším se, až skanzen vyroste. Pojedeme se tam podívat i s dětmi. Bude to pro ně určitě poučné," zamyslel se například František Myslín.
Kolik bude areál stát, ještě není jasné. „Žádné přemrštěné částky to nebudou. Počítám, že mi se stavbou pomůžou přátelé i dobrovolníci. I vznik skanzenu pro ně může být zábava. Vyzkoušejí si například opracovat dřevo, vyrobit loď nebo vor, ale i další řemesla," přiblížil Rajnoch.
Dřevo uchovají krví
Na stavbu řemeslníci použijí především dobové materiály. „Například akátové a dubové kůly, vrbové a lískové proutí nebo kameny a břidlice. Materiál konzervujeme původními postupy, to znamená včelím voskem, solí, tukem, ale také třeba hovězí krví," přiblížil muž.
Na jižní Moravě podobné středisko fungovalo například v Letovicích na Blanensku. Skanzen Isarno byl věnovaný Keltům. V současnosti je zavřený a převzali ho noví provozovatelé. Ti ho chtějí znovu otevřít příští rok.
Plány vytvořit takzvaný archeopark má soukromý investor i poblíž Blučiny na Brněnsku. Projekt ale zatím kvůli nedostatku peněz stojí.
Nejbližší archeoskanzen tak můžou Jihomoravané navštívit v Modré na Uherskohradišťsku ve Zlínském kraji. Zaměřuje se na období Velké Moravy.
