„Náhlým tragickým odchodem námi všemi milovaného Jana jsme hluboce otřeseni. Jak pro nás, jeho nejbližší, tak pro široký okruh jeho přátel a příznivců jeho tvorby, je to nesmírná ztráta. Jan nás opustil v jednom z nejšťastnějších okamžiků jeho života, v den kdy se radoval z narození své dcery. Jeho srdce jej zradilo ve chvíli, kdy chtěl tuto radostnou událost oslavit. Je jistě pochopitelné, že v těchto smutných dnech potřebujeme co nejvíce klidu a soukromí, abychom se s jeho skonem mohli vyrovnat,“ sdělila manželka zemřelého Eliška Kaplicky v tiskovém prohlášení.

Hlubokou bolest prožívá nad ztrátou přítele i bývalý pražský primátor Prahy a architekt Jan Kasl: „Ztráta Jana je těžká také proto, že jsme v těchto dnech registrovali nadační fond na podporu knihovny. Zahájit veřejnou sbírku bez jejího autora bude velmi těžké, nicméně jsme si včera s Olgou Sommerovou a Ivo Mathém vyměnili maily a dohodli se, že bychom to chtěli dokázat. Myslím, že by se knihovna měla postavit in memoriam jako doklad Janových schopností.“

„Je to pro mě bolestná intimní záležitost. Elišku se budu snažit v její nelehké situaci maximálně podpořit,“ řekla Deníku fotografka Alžběta Jungrová, která fotila jeho svatbu s manželkou Eliškou.
Knihovna pro Prahu

Návrh budovy Národní knihovny pro Prahu měl být první významnou stavbou Kaplického v jeho vlasti. Stát ale nebude. Už v polovině prosince totiž zastupitelé neprodloužili lhůtu pro získání parcel. Architektonickou podobu projektu, která teď patří Národní knihovně navíc Česko za několik týdnů definitivně ztratí.

„Národní knihovna nedokázala zažádat o pozemky, které potřebovala. Mohu proto s konečnou platností potvrdit, že v Praze stát nebude,“ sdělil včera Deníku mluvčí magistrátu Jiří Wolf.

Začátkem března by měla vypršet další lhůta, a to dvou let od vyhlášení výsledků mezinárodní architektonické soutěže. Protože se se stavbou knihovny v tomto rozmezí nezačalo pracovat, její návrh měl patřit výhradně Kaplickému. Architekt působící ve velké Británii měl dostat odstupné ve výši kolem čtyř milionů korun a možnost postavit chobotnici kdekoliv na světě.

To se ale jeho náhlou smrtí zkomplikovalo. „Neviděl jsem samozřejmě smlouvu, ale ta částka i projekt pravděpodobně přejde do dědického řízení. Je to ještě daleko složitější co se týká majetkového a autorského práva, ale obvykle to bývá ve prospěch příbuzných,“ popsal Deníku právník Tomáš Sokol.

Podle některých z jeho kolegů a přátel je navíc realizace projektu po smrti autora obtížná a bylo by lepší, kdyby návrh zůstal pouze na papíře.

„Nechtěla bych, aby byl projekt zničen někým nekompetentním. I za cenu toho, že nebude realizován. Než aby byl špatně pochopen, ať raději zůstane jako památka ve stádiu návrhu,“ vzkázala včera z Londýna nejznámější česká architektka Eva Jiřičná, s níž se Kaplický přátelil.

"Projekty Jana Kaplického byly považovány ve světě za architektonická esa. Nad jeho odchodem cítím šílený smutek. A taky neuvěřitelný vztek vůči těm, kteří mu poslední dva roky opepřili různými výroky a činy, na což Jan Kaplický jako noblesní gentleman, zareagovat neuměl. Co se týče blobu, v současné době není politická vůle k jeho realizaci. To ale neznamená, že by po příštích volbách nemohlo být všechno jinak,“ myslí si bývalý šéf Národní knihovny Vlastimil Ježek.

Zpravodajové Deníku

Tiskové prohlášení rodiny Jana Kaplického
Náhlým tragickým odchodem námi všemi milovaného Jana jsme hluboce otřeseni. Jak pro nás, jeho nejbližší, tak pro široký okruh jeho přátel a příznivců jeho tvorby je to nesmírná ztráta. Jan nás opustil v jednom z nejšťastnějších okamžiků jeho života, v den kdy se radoval z narození své dcery. Jeho srdce jej zradilo ve chvíli, kdy chtěl tuto radostnou událost oslavit. Je jistě pochopitelné, že v těchto smutných dnech potřebujeme co nejvíce klidu a soukromí, abychom se s jeho skonem mohli vyrovnat. Proto prosíme, aby se na nás v současné době veřejnost a především média neobracela s žádostmi o rozhovory či stanoviska. Věříme, že zástupci médií náš postoj pochopí a vyčkají chvíle, kdy budeme schopni jim být k dispozici.
Za rodinu Jana Kaplického - Eliška Kaplicky Fuchsová

JAN KAPLICKÝ

- Jan Kaplický žil od své emigrace v roce 1968 ve Velké Británii, kde také většinu svého života působil. Prvním velkým projektem v České republice měla být Národní knihovna v Praze.
- Jan Kaplický vystudoval VŠUP v Praze. První architektonickou kanceláří, ve které působil, byla v letech 1969–1971 Denys Lasdun and Partners. Poté byl zaměstnán v ateliéru Renza Piana a Richarda Rogerse, kde se podílel na projektu pařížského Centre Georges Pompidou.
- V roce 1979 založil společně s Davidem Nixonem architektonické studio Future Systems, ve kterém působil až do své smrti.
- Architekt zaujal světovou veřejnost především stavbou obchodního domu Selfridges building v Birminghamu, za kterou získal mnohá významná ocenění.
- Spolu s Amandou Levete byli na sklonku 80. let jedinými zástupci britských společností, které pracovaly pro NASA. Je představitelem high-tech architektury, v posledních letech experimentoval s organickou architekturou.

Ocenění
-Kaplický je držitelem nejprestižnější britské ceny za architekturu Stirling Prize udělenou za stavbu Lodrd´s Media Centra na londýnském kriketovém stadionu.
-V říjnu 2008 architekt odmítl cenu za přínos v oblasti výtvarného umění a architektury, kterou mu navrhl udělit ministr kultury Václav Jehlička. Stal se tak vůbec prvním umělcem, jenž státní ocenění nepřijal. Kaplický měl cenu dostat za mimořádné architektonické dílo, jímž proslavil českou architekturu doma i v zahraničí.

Poslední Kaplického návrhy
- Národní knihovna na Letné v Praze
- Koncertní a kongresové centrum Antonína Dvořáka v Českých Budějovicích
- Naples Subway University 2003
- Projekt Zed London
- Green Bird London