Na očkování se mladý policista přihlásil dobrovolně. „Tchýně covid na podzim prodělala. Měla těžší průběh nemoci, trápil jí silný kašel a problémy s dýcháním. Abych svou rodinu chránil, rozhodl jsem se, že na očkování půjdu,“ říká.

Oceňuje jak dobře mají lékaři průběh očkování na výstavišti zorganizovaný. „Už dopředu jsme od zaměstnavatele dostali dotazník, který jsme měli doma vyplnit. Byl jsem objednaný na konkrétní čas, naráz se nás tam sešlo asi padesát,“ popisuje.

Celkem v očkovacím centru prošel několik stanovišť. „Nejdřív zadávali údaje do počítače a lékař se ptal na mou anamnézu. Sami jsme si mohli vybrat do jaké ruky chceme injekci dostat. V další části byla i šatna, kde jsme si mohli před očkováním odložit. Po půl hodině, kdy jsem musel čekat, jestli se mi neudělá z očkování zle, mě ještě znovu prohlédnul lékař. Pak už mi jen při odchodu vydali kartu o vakcinaci a mohl jsem domů,“ uzavírá.

Druhý den po očkování ho ruka v místě vpichu rozbolela. „Naštěstí jsem jiné příznaky neměl. Že po očkování bolí ruka, je celkem běžné i u jiných vakcín. Rozhodně to nebyl důvod k panice,“ věří. Za dva týdny ho čeká další dávka vakcíny.

Když se o očkování proti covidu na konci roku začalo mluvit, příliš jeho účinkům nevěřil. „Přece jen s vakcínou přišli narychlo, pochyboval jsem, že lékaři dostatečně otestovali její účinky. Pak jsem si ale o tom zjistil něco víc. Přečetl jsem rozhovory s imunology a dalšími odborníky a věřím, že odvedli dobrou práci. Když je situace jaká je, můžeme být přece rádi, že vakcínu dokázali vyvinout tak rychle,“ myslí si.