VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Policejní ředitel Vaněk: Stárnu a spoustu věcí vidím jinak. Klidněji

Brno - Jeho podřízení mu říkají pedant. Je přísný nejen na ženy a muže v uniformách, ale i na sebe. Má ale i vroubek. Z mládí. Před dvaceti lety ho totiž soud potrestal za krádeže benzinu. Dostal desetiměsíční podmínku. Teď to na něj někdo znovu vytáhl. Těsně před tím, než ho povýšili. Brněnský policejní ředitel Jaroslav Vaněk je totiž od soboty náměstkem jihomoravského policejního ředitele Bedřicha Koutného.

1.3.2008 3
SDÍLEJ:

Bývalý policejní ředitel Jaroslav VaněkFoto: DENÍK/Archiv

„Škodu jsem tehdy zaplatil do poslední koruny. Jsem čestný policista, který pracuje od rána do večera. Dluh společnosti jsem tak už dávno splatil,“ říká Vaněk. Do nové funkce odchází po více než pěti letech od chvíle, kdy nastoupil do vedení brněnské policie.

Jak to tedy bylo s tím vaším hříchem z mládí?
Stalo se to v roce 1983. Tehdy mi bylo dvacet a byl jsem na vojně v hodnosti desátníka. Považuji to za mladistvou nerozvážnost a to, co se stalo byla chyba. Přiznávám to a lituji toho. Vrátit to nejde, ale odpykal jsem si to.

O co šlo?
Měnil jsem odkalený letecký benzin ještě s kamarádem za potraviny. Benzin bral od nás nadrotmistr, který měl na starosti proviant. Provianťák přijel s moskvičem do kasáren a požádal mě, abych mu naplnil nádrž. Za to jsem spolu s kamarádem dostal konzervy a příděl potravin navíc. I když to později prasklo, nesebrala mi armáda ani hodnost ani žádné vojenské vyznamenání.

Jak to prasklo?
Onen nadrotmistr se rozváděl a měl doma v kanystrech zhruba dvacet litrů benzinu. Jeho manželka to oznámila policii, které řekla, že krade. On to pak řekl na nás. Já nic nezapíral a přiznal jsem se, že jsme mu několikrát natankovali do auta benzin.

Jaká byla škoda?
Díval jsem se do materiálů, které k oné kauze doma mám. Zaplatil jsem škodu do posledního haléře. Celkem dvě stě devadesát čtyři koruny. V té době to byl přečin a soud se na to díval tak, že mám negativní postoj k socialistickému zřízení. Tři roky poté jsem nastoupil k policii. Tehdy ještě k Veřejné bezpečnosti. Přestože jsem byl za totality potrestaný za rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví, k bezpečnosti jsem se dostal.

Proč tedy novináři vytáhli benzinovou kauzu až teď?
Nevím. Nic jsem nikdy nezamlčoval. Podmínečný trest jsem uvedl i v životopise. U policie jsem podstoupil nejpřísnější prověrky. Ale vždy, když jsem měnil pozici a povýšil jsem, tak se zmíněná kauza vytáhla.

Důvod?
Myslím si, že je to skandalizace banálního činu. Já to unesu, ale nejvíc trpí moje rodina. Zřejmě je to něčí práce na zakázku.

Takže se vám chce někdo mstít?
Určitým lidem jsem nepohodlný. Nechci být konkrétní, protože nechci nikoho neprávem obviňovat. Ale co mám dělat. Mě to v žádném případě v mé další práci u policie neodradí a ani mě to nezlomí. Naopak. Posiluje mě to. Mám čisté svědomí.

Dostali přes prsty

Vraťme se ale zpátky k Brnu. Co se vám ve funkci ředitele brněnské policie podařilo?
Od listopadu 2002, kdy jsem se stal ředitelem, jsem přebíral brněnskou policii ve stavu, který nebyl dvakrát růžový. Jen zainteresovaní lidé uvnitř městského ředitelství věděli, v jakém stavu se nacházela. Od chvíle mého nástupu do Brna se policie změnila. Dá se říct, že od základů. Posílil jsem hlavně hlídky a poslal policisty do ulic. Většina policistů pak začala svou práci chápat jako poslání. Stejně jako lékař, zdravotní sestra nebo učitel. Jedině tímto způsobem lze podle mého názoru zlepšit pověst policie u občanů a médií, což jsou spojené nádoby.

Novinkou třeba byly reflexní vesty, které jste přikázal nosit povinně. Neprotestovali kolegové?
Nelíbilo se jim to. Byla to pro ně nová věc. Ale co je na ní špatné? Pokud se podíváme na zkušenosti v zahraničí, jsou tam policisté vidět, a o to mi šlo především. Koncem září jsem byl v Londýně. Tam jsou například jen jednočlenné hlídky, které nosí jak vesty reflexní, tak neprůstřelné. Náš policista není jiný člověk. Navíc se stále pohybuje v dopravě a tam ji ze zákona mít musí.

Ale bylo to dobré opatření. Ukázalo se časem, že kriminalita v Brně poklesla.
Před pěti lety ukradli pachatelé na dva tisíce aut. Loni jich bylo necelých sedm set. To je úspěch především hlídek, kterých je v centru města mnohem více, než tomu bylo před mým příchodem do Brna. Úspěšní jsme i v sledování výrobců a distributorů drog. Tým Toxi, který se touto problematikou zabývá, odhalí ročně na padesát varen pervitinu. Tedy drogy, která je v Brně nejrozšířenějším narkotikem.

Čísla kazí kapesní krádeže. Těch je rok od roku víc.
Policie si musí vytyčit priority. Když jsem nastoupil do funkce policejního ředitele, mluvil jsem se starosty městských částí, s komunálními politiky i desítkami Brňanů. Všichni chtěli jediné: dostat policii do ulic. Kapsáři je také pálili. Mnohem horší je ale znásilnění, násilí, vloupání do bytů a aut.

Toho sice ubylo, ale proč je drobných krádeží víc?
Do Brna jezdí tisíce lidí. Za nákupy, za zábavou. Mnoho jich je z menších měst a neumí se tak před zločinem chránit. Toho právě kapsáři využívají. Policie se snaží, aby bylo kapesních krádeží méně. Například v době veletrhů nebo konání velkých kulturních akcí je v terénu více policistů. Nemůžu ale říct, že se nám kapsáři podaří zcela vypudit.

Jste spokojen se situací v dopravě?
Brno je jediné město v České republice, kde ubylo dopravních nehod. Dokonce o tisíce. Řidiči přistoupili na naši hru. Věděli, že největší postihy budou mít za nezapnuté bezpečnostní pásy, za telefonování za jízdy a pokud nebudou dodržovat maximální povolenou rychlost. To se okamžitě odrazilo na nehodovosti. Ubylo tragických havárií.

Svému nástupci tedy předáte brněnskou policii v perfektním stavu. Je ovšem něco, co je třeba zlepšit?
Samozřejmě. Musí pokračovat v nastaveném trendu. Policisté jsou velmi schopní, profesionálně vyzrálí a poslušní. Měl by ale hlídat mezilidské vztahy. Je potřeba hledat nějakou očistu. Nejen prací je člověk živ. Je dobré občas pro policisty uspořádat například nějaké sportovní soutěže, aby se mohli odreagovat.

Co se vám v Brně nepodařilo?
Přestěhovat oddělení jízdní policie. To je asi tak jediné, co jsem měl v plánu a už se to nestihlo. Jinak se v Brně podařila spousta věcí. Není to jen moje zásluha. Poděkování patří všem, kteří se na splnění mé vize podíleli a šli do toho. Vyburcoval jsem je do toho, a jakmile se ta koule rozkutálela, šlo to samo.

Další „pětiletka“

Po pěti letech přecházíte na vyšší post. Co budete mít na starosti?
Mám jednu zásadu. V každé funkci chci být maximálně pět let. To jsem v podstatě dodržel. Nyní jsem prvním zástupcem jihomoravského policejního ředitele. Mám na starosti uniformovanou policii i kriminálku.

Podle ministra vnitra Ivana Langra by policie neměla suplovat práci jiných. Co policisty zdržuje?
Mnohdy je policie zadarmo pořadatelem. Jestliže si někdo něco uspořádá, měl by si zajistit i pořadatelskou službu. A je jedno, jestli jde o koncert nebo zahradní párty. Pokud jde navíc o akce, kde lze předpovídat narušení veřejného pořádku, má na to mít vyškolenou agenturu.

Leze to policii do peněz?
V Brně dohlíží policie prakticky na všechno. Pokud má pořadatel z akce byznys, měl by platit do státní kasy. Peníze by se tak vrátily policii. Mnohdy totiž voláme do služby policisty z domu.

Co na to říkali doma, že budete dalších pět let v Brně?
Smířili se s tím. S manželkou jsem se dohodl, že ještě pět let se budu věnovat kariéře. Mám čtyři děti, ale už jsou velké. Nejmladší syn chodí do šesté třídy. Tomu se věnuji o víkendu.

Máte tři syny a jednu dceru. Šli dva starší synové ve vašich šlépějích?
Oba jsou u policie. Jeden už slouží, druhý je zatím ve škole.

Co třináctiletý syn? Toho policie neláká?
Na to je ještě brzo. Je ovšem vychovávaný policejně. Ví, co je správné a co ne.

Prošel jste za dobu působení v Brně nějakým vnitřním vývojem?
Už se snažím víc propojit mozek se srdíčkem. Když srdce bez rozumu moc chce, vždycky přijde problém. Stárnu a tak spoustu věcí vidím jinak. Klidněji.

Autor: Pavel Mokrý

1.3.2008 VSTUP DO DISKUSE 3
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Taťána Malá (ANO).

Chci být poslankyní i náměstkyní hejtmana, říká Taťána Malá po úspěchu ANO

Lev Lolek a lvice Kivu spolu žijí už dva měsíce v brněnské zoologické zahradě v Bystrci.
17

Čtvrt roku života lvů v Brně: líbánky pokračují, lvíčata zatím na cestě nejsou

AKTUALIZOVÁNO

Voliči nám sečetli chyby, říká Onderka. Do sněmovny jde z druhého místa

Brno /ROZHOVOR/ - Dramatický úbytek voličů zaznamenali celostátně sociální demokraté. Ve volbách do Poslanecké sněmovny úplně propadli a získali jen necelých 7,3 procenta. Jedním z mála šťastných sociálních demokratů, který mohl slavit, se ale stal bývalý brněnský primátor Roman Onderka. Jihomoravané ho totiž 3 090 preferenčními hlasy katapultovali z šestého místa kandidátky na místo druhé. Tím mu zajistili místo v poslanecké sněmovně. „Nepočítal jsem s tím, že se do sněmovny dostanu, ale přece jenom jsem si to přál. Proto jsem dělal kontaktní kampaň. Jihomoravanům chci slíbit, že se za ně budu v Praze bojovat," řekl krátce po ukončení sčítání jihomoravských hlasů Onderka.

Volby 2017: ANO na jižní Moravě ovládlo všechna okresní města

Jižní Morava – Podobně jako na celostátní úrovni ovládlo volby na jižní Moravě hnutí ANO 2011. Jeho vítězství však nebylo tak drtivé jako v celé republice – v kraji získalo 27,4 procenta hlasů. Následuje ODS s 11,8 procenty hlasů, třetí je SPD s 11,6 procenty. Další byli Piráti, KDU-ČSL, ČSSD, komunisté, TOP 09 a Starostové a nezávislí.

Lidé ručně mleli obilí a aranžovali hroby. Na Špilberku slavili den archeologie

Brno /FOTOGALERIE, VIDEO/ - Hradním nádvořím se ozývá pípání detektoru kovů. Přístroj se pohybuje nad dlažbou a vydává pronikavé zvuky. Nedrží ho ale v ruce žádní hledači pokladů, nýbrž nadšené malé dítě. O kousek dál štípe mladá žena dříví. Místo moderní sekery však v ruce drží prehistorický nástroj. Neobvyklý pohled se v sobotu naskytnul návštěvníkům Špilberku. U příležitosti oslav Mezinárodního dne archeologie tam totiž archeologové připravili ukázky své práce a nabídli lidem i možnost vrátit se v čase.

Pro zdravější záda i mysl. Děti ve škole sedí na speciálních podložkách

Mokrá-Horákov  –  Zdravá záda i bystřejší myšlení mají děti ze základní školy v Mokré-Horákově na Brněnsku. Zúčastnily se totiž výzkumu, při kterém více než rok používaly zdravotní podložky na sezení.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení