Několik stovek návštěvníků se na akci zabavilo třeba v tvořivých dílnách. „Děti si vyzkoušely výrobu mýdla, tvorbu prvorepublikové vánoční dárkové krabičky s dobovými obrázky či lití a větštění z vosku," popsala mluvčí muzea Barbora Javorová.

Menší děti si mohly vystříhnout panenky a jejich oblečení z papírových archů, či hrát si s loutkami. „Třeba právě vystříhávání panenek byla oblíbená činnost děvčat za první republiky," nastínila vedoucí dětského muzea Moravského zemského muzea Sylva Brychtová.



Na akci se nenudili ani dospělí. Ti se na krátké přednášce dozvěděli například o historií vánočních stromů. „Také si mohli zahrát dobovou deskovou hru pod názvem Veselá pouť rokem 1937. Jde o hru podobnou Člověče, nezlob se, což byla jedna z her, která už se za první republiky hrávala, tehdy se ale jmenovala jinak," zmínila Brychtová. Podle ní byly deskové hry oblíbeným vánočním dárkem.

Návštěvníci na akci zjistili mimo jiné i to, že oslavy Vánoc se za první republiky v jednotlivých rodinách výrazně odlišovaly. Podíl na tom měla finanční situace rodiny. „Za první republiky existovala velká propast mezi chudými rodinami, střední vrstvou a bohatými rodinami. To se projevilo také na tom, jak vypadaly v dané rodině oslavy Štědrého dne. Vidět to bylo na štědrovečerní tabuli, výzdobě stromku a samozřejmě na dárcích," poznamenala Brychtová.



Chudé děti často pod vánočním stromkem vyzdobeným třeba ořechy, jablky či sušeným ovocem, našly jen jeden dárek. V bohatých rodinách byly stromky ozdobené foukaným sklem a víc bylo také dárků. Děvčata si rozbalovala třeba panenky autolady, panny v moderním oblečku s automobilem, kluci zase auta, vláčky, sáňky či brusle.