Obloha bez mráčku, slunce vysoko nad obzorem, přesto se lidi klepou zimou a tisknou rukama kelímky s čaji. „Mně je zima!“ zní z davu. Hned se dostává i odpovědi. „Říkal jsem ti, ať zůstaneš doma s maminkou.“ Lidé se přišli rozloučit se smrkem z jejich lesů. Dorostl do krásy, a tak se má stát velkolepým vánočním stromem na brněnském náměstí Svobody.

Lidé se tradičně rok co rok před Vánocemi scházejí u Myslivny Lišky Bystroušky v Bílovicích nad Svitavou, chtějí dát sbohem stromu, který se bude vyjímat na brněnském náměstí Svobody. Ani tento ročník se ničím neliší. Vůně lesa v ostře chladném ovzduší láká návštěvníky k termosce erárního čaje. Bohužel původní plán, že náklaďák se stromem dojede až k hájovně, nevychází. Auto i se stromem je stále ještě v lese.

Ve chvíli, když už se většina zachmuřených lidí tiskne ke kelímkům, může akce začít. Špalír lidí odchází za bílovickým starostou Miroslavem Boháčkem a prvním náměstkem brněnského primátora Petrem Hladíkem. Zastaví na kraji lesa, kde jsou ve dvou čerstvě vyhloubených dírách dvě sazenice, malý smrček a jedlička. „Rozhodli jsme se, že uděláme oproti jiným letem změnu. Každým rokem je těžší a těžší najít pořádný strom, který bychom mohli slavnostně pokácet a odvést do města Brna. Proto jsme se rozhodli založit novou tradici a to zasazením těchto dvou sazenic na místo, kde budou mít dostatek prostoru krásně vyrůst,“ vysvětluje starosta.

Lidé neklidně přešlapují na místě, dílem nedočkavostí a dílem zimou, která v údolí myslivny panuje. „Za takových osmnáct až dvacet let se by mohl smrk a jedle až za takových třicet let vyjímat na náměstí Svobody,“ dodává Hladík.

Přistupuje muž v zeleném a podává dvojici jeden rýč. „Jenom jeden?“ táže se starosta, zelený muž pouze pokrčí rameny a zakroutí hlavou. Smrček zahrnuje životodárnou hlínou náměstek a noblesními botami hlínu ušlapává. S poznámkou, že na jeho hnědých botách půjde hlína vidět míň než na starostových černých lakýrkách, pomáhá s dusáním i u jedličky.

Stromky a nová část tradice jsou zasazeny a lidé čekají, co se bude dít dál. Do ticha, které po zahrnutí stromečků panuje, někdo zašprýmuje. „Za takových pět let jsem tu jako na koni. My nemáme zase tak vysoké stropy.“ Přihlížející ocení narušení ticha smíchem a jde se dál. Před předem připravené pódium, kde má proběhnout další část loučení. Bohužel má tomu tak být až za třicet minut. Lidé dopíjí třicetilitrovou termosku čaje a začínají pomalu promrzat na kost.

Loučení začíná tradiční fanfárou, ale les se stromu stále nechce vzdát. Podle nejnovějších zpráv má dojet až hodinu od začátku loučení. „Strom, který jsme měli vidět, je osmnáct metrů vysoký smrk ztepilý, který vyrostl v nadmořské výšce 450 metrů nad mořem. Je pětačtyřicet let starý. Splňuje všechny normy a má pozitivní dendrologický posudek a odolá i silnému větru,“ říká šálami obalená mluvčí brněnského Turistického a informačního centra Gabriela Peringerová.

Vánoční smrk nakonec do Brna dorazil ve středu večer. Na náměstí Svobody ho mohou první kolemjdoucí obdivovat od sedmé hodiny.

ALAN CHUMCHAL