Neustálé dohadování s lidmi, kteří nechtěli platit vysoké zálohy za vratné kelímky, trápilo například Radku Pilátovou. „Zákazníci nám často sprostě nadávali, ať si kelímky za čtyřicet korun necháme. Když jsem jim místo toho nabídla keramický hrnek, jen jsem tím přilila olej do ohně," popsala konflikty žena, která prodávala ve stánku s horkými nápoji. Dodala, že po této zkušenosti už s trhy končí.

Stejnou zkušenost má také prodejkyně svařeného vína Jitka Bláhová. „Lidem vadilo, že prodejci často nemají drobné na vrácení čtyřiceti nebo sedmdesátikorunové zálohy. Proto museli stát dlouhé fronty u vrátných stánků," řekla.

Problémy s hrnky začaly už od otevření trhů. Jak Brněnský deník Rovnost informoval, zpozdila se první dodávka. Hlavní novinka byla po celou dobu trhů k vidění jen málo. Prodejci ji na stáncích nechtěli, protože krabice s hrnky zabíraly moc místa.

Vyšší zisky

Přes tyto nepříjemnosti byla řada prodejců, které v pondělí Rovnost na trzích oslovila, spokojená. „Tržby byly snad ještě vyšší než loni," pochvaloval si třeba stánkař prodávající na náměstí Svobody, který si nepřál uvést jméno.

Výsledky trhů potěšily i pořadatele, Brno-střed a Turistické informační centrum. Radní Petr Kalousek přes zmíněné potíže považuje za největší úspěch právě zavedení vratných obalů. „Městská část z pronájmů stánků získala 560 tisíc korun," vyčíslil radní. Minulé vedení podle něj vydělalo jen deset tisíc.

Informační centrum za trhy zaplatilo asi šest milionů korun. Po odečtení všech nákladů je zisk čtyři miliony.

Jako úspěšnou vidí akci také analytik Tomáš Menčík. „Stánkařům se vyplatí i přes nájmy ve výši až osmdesát tisíc korun," řekl. Podle něj je akce výhodná i pro organizátory. „I když si odečtou vysoké náklady, určitě musí být v plusu. Navíc tím přitáhnou lidi do města, kteří zavítají i jinam než jen na trhy," dodal.