Originální zpestření Vánoc zvolil jmenovec nejbohatšího Čecha Petr Kellner. Z brněnského výstaviště si před několika měsíci dovezl dvoumetrového Dědu Mráze. Ten překvapuje chodce, kteří zamíří do ulice Kejbaly v zahrádkářské kolonii poblíž budoucího detenčního ústavu v brněnských Bohunicích. „Dědu Mráze jsem dostal od německého majitele firmy Tchibo, který ho přivezl na brněnské výstaviště. Líbil se mi tak moc, že jsem si ho postavil hned za plot do zahrady,“ vysvětluje původ kuriozity Kellner.

Sádrová pojízdná socha na kolečkách leká psy a občas si v ní někdo dokonce najde společníka. „Jednou jsem přistihl opilou padesátiletou ženu, jak si s ním povídá,“ vypráví Kellner.

Santu Clause, soby a elektrickou výzdobu zvolili i manželé Minaříkovi v ulici Rybníček u brněnského parku Lužánky. Z jejich dvoupatrového domu ve tmě svítí stromeček s dárky a řetězy a na střeše táhnou tři sobi sáňky.

Kolemjdoucí zabaví mužíček v santovské čepici, který po provaze slézá ze střechy do oken. „Vymyslel to manžel kvůli dětem, máme jedno tříleté a druhé pětiměsíční. Ale samozřejmě potěší, když si výzdoby všimnou i kolemjdoucí se svými dětmi,“ říká Radka Minaříková.

Nové trendy ve vánoční výzdobě, které přicházejí z Ameriky a západní Evropy, odsuzuje Tomáš Zdechovský, který proti Santa Clausovi dokonce sepsal petici. Připojilo se k němu více než osmnáct tisíc lidí z celého Česka. „Do české kultury Santa nepatří. Když si lidé ozdobí jednoduše stromek a do oken dají světlo a střízlivé barvy, je to mnohem lepší, než když svůj dům obalí svítícími kýčovitými řetězy a soby,“ myslí si Zdechovský.

Někteří Brňané jemné tradiční výzdobě dávají přednost. V oknech domu na třídě Kapitána Jaroše se sypou bílé vločky z papíru, létají andělé a květináče zdobí větve jehličnanů a jmelí. V Mikšíčkově ulici v brněnských Židenicích si František Dubský do okna nalepil ručně vystříhané ryby, vločky a anděly, do větví a jmelí za oknem zapíchal červené hlavičky šípku.