Zatímco ovocné stromy už kvetly, včely nebyly ještě připravené je opylovat. „V květnu začaly kvetoucí rostliny vysychat  a neměly žádný nektar. Proto nebyla od včel žádná snůška," řekl včelař Miroslav Mašek z Vážan na Blanensku.

Medu letos bude podle odhadů některých včelařů o polovinu méně než loni. U lesního bude pokles výraznější než u květového. „Odhaduji, že produkce lesního medu poklesne o osmdesát procent," upozornil Mašek.

Lesní za 130 korun

Vzhledem k nižší produkci se letos očekává zdražení medu. „Květový med bychom mohli prodávat od sto do sto dvaceti korun za kilo. Lesní by se mohl dostat až na hranici sto třiceti korun," řekl včelař Radek Mrva z Blanska.

Kupovat levný med v obchodech včelaři nedoporučují. Není podle nich zdaleka tak kvalitní jako domácí. To potvrzuje například i Barbora Zavrtálková z Kyjova na Hodonínsku. „Kamarádčin táta je včelař, takže se u něj zásobuju. Dělá nejlepší med, jaký jsem kdy jedla," řekla.

Pro lidi, kteří nechtějí v obchodech nakupovat nekvalitní zboží, mají odborníci radu, jak poznat dobrý med. Pozná se podle vzduchové bubliny, která stoupá nahoru po otočení sklenice dnem vzhůru.

Pokud bublina stoupá rychle, obsahuje med hodně vody a je náchylný ke kvašení. „Je ale nutné, aby v místnosti bylo přesně dvacet stupňů. Při jiné teplotě se to poznat nedá," upozorňuje okresní zdravotník včelařů z Hovoran na Hodonínsku Vít Marada.

Někteří včelaři podle něj vytočí med příliš brzy, proto pak obsahuje více vody. Ideálně by měl mít osmnáct procent vody.

I když podle dlouhodobých statistik včelařů na jižní Moravě příliš neubývá, trápí je jiný problém. Nezájem mladých. To potvrzuje například Jiří Jelínek z Adamova na Blanensku. „Včelařím už pětapadesát let. Jenže po mně to už nemá kdo převzít," posteskl si muž.

Kromě nezájmu mladých trápí včelaře i nedostatek peněz. Vybavení je příliš drahé. „Záleží na tom, co všechno si koupíte. Na začátku je ale potřeba od padesáti do sta tisíc korun," odhadl včelař Mašek.

Potřebná podpora

Začínajícím včelařům se   snaží pomoct i jihomoravský krajský úřad a Státní zemědělský intervenční fond. Obě organizace jim vyplácejí dotace. Fond dostává polovinu peněz od státu a polovinu od Evropské unie. „Asi jednou za čtyři roky unie určí sumu. Tu nemůžeme překročit, takže občas včelař nedostane vše, o co žádal," vysvětlil mluvčí zemědělského fondu Petr Hlavatý.

Výši příspěvku ovlivní i to, kolik lidí o něj žádá. Jihomoravský kraj vyplácí i příspěvky na podporu včelařství. „Pro jednoho je to od tří do deseti tisíc korun ročně," řekl mluvčí úřadu Petr Holeček.

Podle včelaře Maška mohou dotace pomoci novým včelařům. „Na začátku to může zaplatit až polovinu vybavení," podotkl Mašek.

Čtěte více ve čtvrtečním vydání Deníku Rovnost

ELIŠKA MEZULÁNÍKOVÁ
KATEŘINA GARDOŇOVÁ