Kromě smrtelného zranění antropolog Zdeněk Tvrdý zjistil, že třiadvacetiletý muž, který bojoval v německém wermachtu, měl zhojenou zlomeninu oblouku pátého bederního obratle. Mohlo jít o vývojou vadu, ale Tvrdý se kloní k názoru, že šlo o únavovou zlomeninu. „Ta je způsobená velkou námahou bederní páteře. Mohlo jít třeba o časté předklony nebo záklony se zátěží," vysvětlil antropolog. Z kostry zjistil, že tankista byl středně robustní postavy a měřil 164 centimetrů.

Knispel byl největším tankovým esem všech dob. Na svém kontě má absolutně největší počet vítězství. Potvrzený je 168, nepotvrzených sedmadvacet. Přesto jsou známější jiní, ne tak úspěšní tankisté, jako Michael Wittmann nebo Otto Carius. Za všechno zřejmě může Knispelova rebelská povaha. Vynikající voják totiž nebyl příkladem vzorného Němce.

Střepina, která usmrtila Kurta Knispela.

Nosil dlouhé vlasy a vousy. Při transportu sovětských zajatců, zbil příslušníka SS, který se k nim choval špatně. „Jednou odmítl střílet na nepřátelský tank, který obsadili prchající civilisté," popsal historik Vlastimil Schildberger z Moravského zemského muzea, který exhumaci vedl. Dalším velkým přestupkem proti panující disciplíně bylo neuctivé nošení válečného vyznamenání. „Nepředpisově si ho připevnil na pravou stranu a zakryl jím orlici s hákovým křížem," uvedl Schildberger.

Proto se rebelský voják se nacistické propagandě nehodil. Čtyřikrát byl navržený na vyznamenání rytířským křížem, vždy z toho ale sešlo.

Zemřel jen jedenáct dní před oficiálním ukončením bojů v Československu. Z dobových záznamů vyplývalo, že byl zabit kulemetnou dávkou do břicha. Měl se pokusit pomoci osádce druhého tanku, který byl zasažen palbou. Nynější bádání tedy ukázalo, že šlo o mylnou informaci. Na kterém místě došlo k jeho poslednímu boji, není jasné. Ve Vrbovci ležel Knispel v polním lazaretu, kde svému zranění podlehl.

Budoucí úspěšný tankista se narodil v Salisově na Jesenicku. Patřil k sudetským Němcům. Vyučil se automechanikem a v devatenácti letech narukoval do wermachtu. Nacistou nikdy nebyl. Jestli uměl česky historici neví. „Povinnost umět česky nebyla, protože němčina byla za první republliky také státní jazyk," uvedl Schilberger.

Jeho výjimečné mistrovství spočívalo ve skvělé mušce. Dokázal zasáhnout pohybující se tank na vzdálenost dvou kilometrů, stojící tank dokonce na tři kilometry. Poprvé se do bojů zapojil v roce 1941 u Smolenska, později bojoval i před tehdejším Leningradem. Po vylodění v Normandii byla jeho jednotka povolána na západní frontu do Francie. „Později byl odvelen do Maďarska. Odtud jeho tanková skupina ustupovala a snažila se dostat do amerického zajetí," uvedl Milan Kuba ze Salisova. Provozuje internetové stránky, které se věnují Knispelovi.

Voják postupně vystřídal tanky Panzer IV, Panzer VI Tiger a Königstiger. Začínal na pozici střelce, později byl velitelem tanku. Dosáhl hodnosti šikovatele, v české armádě je to podobná hodnost jako nadrotmistr.

Knispel bývá někdy označován jako Černý baron. Podle Kuby jde ale o omyl. Přízvisko prý patřilo dalšímu slavnému tankistovi Michaelu Wittmanovi. Knispel žádnou přezdívku neměl. „Ale šla pověst o něm šla celou armádou," uvedl Kuba.

Knispel s ostatními exhumovanými vojáky budou pochovaní na brněnském ústředním hřbitově. „Pohřby platí německá strana a bývají dvakrát do roka," sdělila mluvčí Moravského zemského muzea Eva Pánková.

Rozhovory s historiky čtěte v dnešním vydání Rovnosti