Co z kmenových buněk vznikne, určuje aktivita enzymu. „Když je hodně aktivní, z kmenových buněk se v embryu vyvíjí specializované buňky, které vytvoří například játra. V opačném případě vznikají buňky nervové a vytváří třeba mozek," vysvětlila vedoucí výzkumného týmu Yuh-Man Wadeley. Britská vědkyně taiwanského původu přijela na Masarykovu univerzitu s cílem objasnit fungování tohoto mechanismu.

Výsledky bádání expertů z lékařské fakulty publikoval i prestižní vědecký časopis Cell Stem Cell. Žádný český výzkum v něm dosud takový prostor nezískal. „Objevená funkce enzymu PTP1B se může dostat do učebnic. Dlouho se mělo za to, že za celým mechanismem stojí pouhé dvě molekuly. Nyní k nim přibyla třetí, možná ta klíčová," popsal přednosta biologického ústavu lékařské fakulty Petr Dvořák.

Díky umělému ovlivňování činnosti enzymu PTB1B lékaři možná jednou dokážou vytvářet z kmenových buněk mnohem účinněji nervové buňky a využívat je pro transplantace. Pomoci by mohli i lidem s rakovinou, cukrovkou nebo obezitou.

Cesta od objevu k aplikaci však podle Dvořáka může trvat řadu let a případný lék prý těžko vznikne v Česku, kde pro jeho vývoj včetně nákladného ověřování a schvalování chybí peníze. Výzkum trval přes tři roky a stál necelé dva miliony korun.