Pokud děti dostávaly od rodičů výprask, nejspíš se budou ke svým potomkům chovat úplně stejně. A úrazy jsou svým způsobem dědičné. To jsou jen některé ze závěrů unikátní studie, jejíž dosavadní výsledky včera představili vědci z lékařské fakulty brněnské Masarykovy univerzity. Rok po roce sledují děti více než pět tisíc rodičovských párů na Brně a na Znojemsku. Už dvacet let.

Dílčích cílů výzkumu si výzkumníci stanovili desítky. Hlavní smysl studie je ale jediný. „Přijít na to, které faktory mají vliv zdraví a vývoj sledovaných dětí. Shodli jsme se především na otázce životního stylu, který je minimálně ze dvou třetin je ovlivnitelný člověkem,“ vysvětlil lékař a člen výzkumného týmu Lubomír Kukla.

Pěti tisíc žen, jejich partnerů a potomků, kteří se do projektu zapojili, pochází ze dvou okresů jižní Moravy. Výzkumníci sledovali vývoj dětí od těhotenství až do jejich devatenácti let. A pokračovat chtějí i do budoucna. „Vlastně až teď slyším poprvé o výsledcích výzkumu. Že jsem jeho součástí, jsem se dozvěděl kolem jedenácti let. Tehdy jsem poprvé samostatně vyplňoval dotazník,“ poznamenal devatenáctiletý Jan Koukal, který je jedním ze sledovaných dětí.

Prostřednictvím dotazníků badatelé postupně sbírali také údaje o rodičích respondentů. A dokonce i jejich babičkách a dědečcích. „Hodili jsme obrovskou síť do moře lidských vztahů. Ryby, které jsme vylovili, jsme z ní vždycky pustili. A po čase znovu vylovili,“ podotkl psycholog a člen výzkumného týmu Vladimír Smékal. V České republice brněnský projekt nemá obdoby. „Nic podobného tu zatím nebylo nebylo. Zajímavé je především to, že se ve studii podařilo provázat část gynekologickou s částí pediatrickou,“ upozornil Kukla.

Dědičné úrazy

Shromážděná data jsou však jen jedním z kamínků mnohem větší mozaiky. Projekt je součástí mezinárodní studie zvané ELSPAC o čtyřiceti tisícovkách respondentů. Mravenčí práci brněnští vědci zahájili na popud Světové zdravotnické organizace. „Dala nám impuls k zamyšlení. Je to nějaké divné s tou naší populací, říkali jsme si. Sice se nám podařilo zvládnout základní infekční nemoci. Ale nemocnost se nijak zvlášť nelepší,“ podotkl Kukla.

Jedním z nejkřiklavějších zjištění jsou podle badatelů následky, které má děti kouření jejich rodičů. Například mateřské mléko žen, které kouří, obsahuje třikrát víc toxických látek než u nekuřaček. Jejich děti trpí více infekcemi. V nemocnici skončí dvakrát častěji než potomci nekuřáků. A snáz se u nich rozvíjejí poruchy pozornosti a hyperaktivita.

Rozhodně ale neškodí jen kouření matek. „Pokud kouří muž, poškozuje se DNA v jeho spermiích. Následkem je třeba vyšší pravděpodobnost nádorů u dětí,“ dodal Kukla. Velkou pozornost výzkum věnuje i dopadům stresu a neklidu v rodině. Mimo jiné zvyšuje i pravděpodobnost, že dítě utrpí úraz. „Mimochodem úrazy jsou proto svým způsobem dědičné. Dispozice k nim se stejně jako dispozice k násilí přenášejí mezi generacemi,“ podotkl Kukla.