Jeho unikátní metoda získala nedávno ocenění japonského vědeckého časopisu Kenbikyo, tedy Mikroskop. Japonsko je mikroskopová velmoc, sídlí tam dva z pěti největších výrobců těchto přístrojů.
Neděla a jeho tým se specializují na obtížné problémy. „Naše mikroskopy jsou vylepšené a často je upravujeme pro konkrétní výzkum," říká vědec.
Na jeho přístroji tak lze třeba pozorovat biopolymery, které běžný elektronový mikroskop spálí. „Jsme jediní na světě, kdo umí zobrazit biopolymerové kapsle," vyzdvihuje.
V kapslích je upravená buňka, která vytváří určité chemické látky a ty pak vypouští do svého okolí. Do kapsle mohou výzkumníci uzavřít i Langerhansovy ostrůvky, které ve zdravém těle produkují inzulin. Lékaři ji pak zavedou pod kůži diabetikovi, který se tak obejde bez injekcí až jeden rok.
Nedělovy vynálezy pomůžou i při výzkumu globálního oteplování. „Pozorujeme led kontaminovaný různými chemikáliemi a jeho tání. Díky tomu lépe chápeme oteplování a tání ledovců," vysvětluje odborník.
O odchodu z Brna vůbec neuvažuje. Podle jeho slov ho tu drží hlavně lidé. „Z kolegů se stali přátelé a můžu se na ně spolehnout," oceňuje vědec.
Na odpočinek mu moc času nezbývá. Kromě výzkumu v akademii věd ho zaměstnávají také přednášky a sympózia. „Dobrý vědec řekne, že nikdy nemá čas," směje se Neděla.
MICHAELA BENEŠOVÁ