Bambusuril, který se výzkumnému týmu pod vedením Vladimíra Šindeláře z Ústavu chemie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity podařilo vyrobit, má totiž zcela neobvyklé schopnosti.

Lapač atomů

„Molekuly této látky vypadají jako trubičky. Připomínaly nám duté články bambusového kmene, a právě proto dostala sloučenina nakonec své pojmenování. Důležité ale je, že tyto trubice do sebe mohou uzavřít některé jiné látky. Dokáží je pak přenést na jiné místo, kde je zase vyloží,“ vysvětlil Šindelář.

Bambusuril podle něj pracuje jako miniaturní dopravník. A díky těmto vlastnostem může v budoucnu najít široké využití v průmyslu či medicíně. „Třeba v případech, kdy je potřeba kontrolovat množství chloridu sodného. To je vlastně obyčejná kuchyňská sůl. Při některých závažných onemocněních je jí v krvi člověka příliš. Bambusuril na sebe atomy chloridu váže a pomůže nám jeho množství v krvi určit,“ nastínil Šindelář.

Vědci doufají, že nová sloučenina bude v budoucnu také přepravovat léky na správné místo v těle pacient nebo pomáhat vodohospodářům při čištění odpadních vod. Příprava bambusurilu je přitom poměrně levná a je možné jej vyrábět ve velkém množství.

Podle odborníků má objev brněnských vědců světový význam. Článek o bambusurilu se už dočkal i publikace v prestižním mezinárodním časopisu Angewandte Chemie. „Svědčí to o významu práce Šindelářova týmu. Jeho výsledky budou nepochybně inspirovat další laboratoře na světě k výzkumu v nově otevřené oblasti chemie,“ složil kolegům poklonu Ivo Starý z Akademie věd České republiky.

Vědci chtějí patent

Šindelář ale zůstává opatrný. „Zatím za sebou máme jen základní výzkum. Co všechno molekula bambusurilu umí, a nakolik je v praxi skutečně využitelná, musíme teprve vyzkoušet,“ upozornil Šindelář.

Vědci se teď proto pokusí navázat spolupráci s průmyslovou sférou. Už v listopadu kvůli tomu Masarykova univerzita podala patentovou přihlášku. „Podle toho, jak se vynález osvědčí a zda o něj do roka projeví zájem některé podniky, se rozhodneme o případném rozšíření patentu za hranice Česka. Patentová ochrana v zahraničí je totiž velmi nákladná,“ uvedla Eva Janouškovcová z univerzitního Centra pro transfer technologií.

Čtěte také: Světový objev: Vědci z Brna ví, jak ovlivnit růst rostlin