Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Věděli, že se fronta blíží. A šli sovětům na pomoc

Brno – Sověti osvobodili Brno přesně před pětašedesáti lety. A pomáhali jim i mnozí Brňané.

26.4.2010 23
SDÍLEJ:

Bild vergrößern BEZE STRACHU. Na pomoc při osvobozování Brna Oldřich Pacek rád vzpomíná. I přesto, že mu šlo o život, na strach nemyslel.Foto: DENÍK/Lubomír Stehlík

Když před pětašedesáti lety bojovala sovětská a rumunská armáda o osvobození Brna, vyrazil Oldřich Pacek se svými přáteli osvoboditelům naproti. Tehdy dvaadvacetiletý Brňan pomáhal vojskům procházet terénem tak, aby jejich jednotky neutrpěly zbytečné ztráty.

Jakmile v dubnu 1945 skupinka osmi mladých odbojářů vytušila, že se k Brnu blíží fronta, začali osvobozenecká vojska vyhlížet. „Chodili jsme ven z města na Hády a sledovali, co se děje na jihu. A když se v dáli začal objevovat dým a blýskat se, tušili jsme, že fronta už není daleko,“ vzpomíná Pacek.

Jejich tušení ještě podpořily i dva spojenecké nálety na Brno. „V jednom z náletů jsem přišel o tchána. Ten měl totiž řeznictví v domě ve Veselé ulici, který zasáhla bomba,“ vzpomíná muž.

Když tedy mladí odbojáři usoudili, že je fronta na dosah, vydali se Rusům naproti. Ale i když měli dobré úmysly a díky skautské výchově také mnoho užitečných zkušeností, navázat spolupráci s vojáky nebylo snadné. „Zpočátku byli totiž vojáci značně nedůvěřiví. Naštěstí jsme uměli trochu rusky, takže jsme se s nimi mohli domluvit. Když pochopili, že jim chceme pomoct, začali nám postupně důvěřovat,“ tvrdí Pacek.

Díky tomu se pak mladíci stali průvodci sovětských a rumunských vojsk. Trpělivým pozorováním se jim totiž podařilo vysledovat, kde byli Němci ukrytí a kde měli pozice a kulomety. Pro sovětské jednotky tak bylo díky pomoci snazší vyhnout se přímým střetům a dařilo se jim Němce napadat z výhodnějších pozic.

Do bitvy u Ořechova, kde se o přístup do Brna bojovalo nejusilovněji, se Pacek nedostal. Zařizoval ale důležité věci v okolních vesnicích. „U Ořechova se bojovalo několik dlouhých dní. Obě armády tam utrpěly velké ztráty, a zahynulo tam také nepředstavitelné množství koní,“ říká s povzdechem Pacek.

Jakmile se Sovětům podařilo u Ořechova zvítězit, schylovalo se k osvobození celého Brna. Ale ani v tu chvíli se Němci nevzdali. „Dlouhý boj se vedl například o takzvaný Německý dům, který stával na dnešním Moravském náměstí. Ztráty obou armád tam také byly dost velké,“ vzpomíná Pacek.

Jako datum osvobození Brna se sice uvádí 26. dubna, to však platilo jen pro jih města a jeho centrum. Německé jednotky, které ustupovaly na sever, se totiž stále usilovně bránily a na severu Brna se bojovalo i 8. května. Pacek se tou dobou dostal ke kozácké jednotce, kde jako dobrý jezdec na koni pomáhal s mapováním terénu právě na sever od Brna.

Byla to povinnost

Z kamarádů, se kterými tehdy pomáhal, jich dnes žije už jen polovina. „Na to, co jsme tehdy zažili, stále rádi vzpomínáme. A to i přesto, že nás to mohlo stát život. Na strach jsme ale nemysleli, boj proti Němcům jsme chápali jako svoji povinnost,“ říká s vlasteneckým zápalem muž.

S odstupem času si však hrozící nebezpečí uvědomuje zřetelněji. „I když jsme se vyhýbali přímým bojům, mohli nás zastřelit kdykoliv,“ přiznává a lituje, že mladí lidé nemají o tehdejší dobu zájem. „Neuvědomují si, jaká to mohla být hrůza, kdyby Hitler zvítězil,“ zamýšlí se Pacek.

Oslavy a připomínky osvobození proto podle něj neztratily ani po pětašedesáti letech nic na své aktuálnosti. „Alespoň si lidé připomenou, proč tehdy zahynuly desetitisíce vojáků,“ uzavírá pamětník.

Data osvobození
24. 3. 1954 zahájení Bratislavsko-brněnské operace, na Moravu útočí vojska 2. ukrajinského frontu a vojska Rumunské královské armády
8. 4. 1945 sovětský nálet na Brno
11. 4. 1945 dobytí Lanžhota
12. 4. 1945 osvobození Hodonína
19. - 24. 4. 1945 boje o Ořechov, největší tanková bitva na Moravě
26. 4. 1945 osvobození Brna
9. 5. 1945 konec bojů v severních čtvrtích a předměstích Brna

Autor: Zuzana Taušová

26.4.2010 VSTUP DO DISKUSE 23
SDÍLEJ:
Vesnická pošta. Dříve museli lidé z Babic nad Svitavou na pošty do okolí. Od letošního září mají ve vsi Poštu Partner.
7

Pro důchod do obchodu. Do projektu Pošta Partner se zapojují nové obce

Jiří Mihola z KDU-ČSL.
AKTUALIZOVÁNO

VOLEBNÍ ONLINE: Na dotazy čtenářů odpovídá lídr KDU-ČSL a poslanec Jiří Mihola

Zelená pro dalších čtyři sta bytů. Nový komplex v Králově Poli získal povolení

Brno – Rozsáhlý bytový komplex, který má vyrůst v brněnském Králově Poli poblíž Kauflandu, je zase o krok blíž k výstavbě. Projekt podle dokumentu vystaveného v informačním systému EIA neohrozí životní prostředí. Konečný termín výstavby ale stále není známý.

AKTUALIZOVÁNO

VOLEBNÍ ONLINE: Brno musí mít nové nádraží, řekl kandidát lidovců Klaška

Jižní Morava – Jaroslav Klaška je dvojka jihomoravské kandidátky KDU-ČSL pro volby do poslanecké sněmovny. Ve čtvrtek dopoledne odpovídal na dotazy čtenářů na www.rovnost.cz.

V minulém režimu odmítli jít na vojnu. Vrchní soud přehodnotil vinu šesti mužů

Brno – Odmítli jít na vojnu, systém za to muže posílal do vězení. Případy z minulého režimu projednával ve středu Nejvyšší soud v Brně. Šest odsouzených pocházelo z různých částí země, jedna věc je ale spojovala. Všichni vyjádřili odpor k povinné vojenské službě z náboženských důvodů. Pět se hlásilo ke Svědkům Jehovovým, jeden k Adventistům sedmého dne. Muže ve třech případech soud zprostil viny, další tři musel ze zákona předat příslušnému soudu, který rozhodne o obžalobě.

NAŠI PRVŇÁČCI: školáci z Neslovic, Ostrovačic, Tetčic, Tišnova a Zbýšova

Brněnsko – Podívejte se na tablo novopečených prvňáčků z tišnovské základní školy ve Smíškově ulici a neslovické, ostrovačické, tetřické a zbýšovské základní školy. Prostřednictvím našeho seriálu Naši prvňáčci bude redakce představovat tabla jednotlivých prvních tříd základních škol. Rodiče a blízcí žáků každou středu najdou v tištěném vydání na straně 4 a na webu prvňáčky z regionu. Deník si tak mohou koupit na památku.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení