Obavy mají mimo jiné z možného navýšení cen za dodávky tepla. Sako Brno totiž aktuálně dodává teplo pětině brněnských domácností. Odpad přivezený do spalovny tak nejen shoří, ale současně vyprodukuje tepelnou energii. „Odpad je jediné palivo, za který platí jeho dodavatelé. Po modernizaci dodává Sako Brno jeden gigajoule tepla do teplárenské sítě brněnské teplárenské sítě za 208 korun. To je za méně, než za kolik lze vyrobit teplo z plynu,“ nastínila opoziční zastupitelka Jana Drápalová.

Odpovídající cena za gigajoule tepla pro koncové odběratele, tedy domácnosti, by se podle Drápalové měla v Brně pohybovat kolem pěti až šesti set korun. „Ani v době plynové krize se cena tepla dodávaného ze spalovny nenavýšila. Je dlouhodobě udržitelná a bude dokonce nižší než v aktuálně stavěném zdroji na štěpku. Za nákup dřevní štěpky totiž Teplárny Brno zaplatí,“ pokračovala Drápalová.

Brněnská teplárna. Ilustrační foto.
Nový kotel pro spalovnu v Brně zřejmě nevznikne. Má dotaci na téměř tři miliardy

Právě cena paliv dle jejích slov výrazně ovlivňuje výslednou cenu tepla. Dokončení třetího kotle firmy Sako Brno podporuje mimo jiné kvůli aktuálnímu nezatížení emisními povolenkami. V budoucnu pak očekává navýšení zhruba o sto korun za gigajoule. Kromě toho má obavy, že v případě dokončení plánovaného horkovodu z Dukovan stoupne částka za gigajoule tepla až na dvanáct set korun, tedy zhruba dvojnásobek ceny ze spalovny.

Proti tomu se však primátorčin náměstek Robert Kerndl ohradil. „Vedení Tepláren Brno a pracovníci firmy ČEZ aktuálně vytvářejí kalkulační vzorec. Podle mých informací koncová cena za gigajoule tepla tak vysoká, jak ji paní Drápalová prezentuje, rozhodně nebude. Pokud bychom výstavbu třetího kotle K1 skutečně neuskutečnili, jednalo by se o změnu ve finální ceně maximálně od dvou do čtyř procent ročně. Brňané by ji tedy takřka nepocítili,“ řekl Kerndl Deníku.

Betonáž mostu tramvajové smyčky v Pisárkách.
Betonování nového mostu v Brně z vyhlídky. Prohlédněte si dění v Pisárkách

Pokud by zastupitelé tendr na výstavbu nového kotle spalovny na svém úterním zasedání zastavili, spoléhá vedení města na již rozjeté projekty, mezi které patří zejména vybudování kotle na dřevní štěpku v brněnských Maloměřicích a stavba horkovodu z Jaderné elektrárny Dukovany. V případě maloměřického tepelného zdroje pokračují aktuálně dělníci v demoličních a demontážních pracích. „Pracovníci překládají inženýrské sítě na nově vybudovaný ‚energomost‘. Pokračujeme v dokončení realizační projektové dokumentace,“ vyjmenovala mluvčí Tepláren Brno Zuzana Novotná.

Samotná výstavba nového kotle na štěpku začne teprve po dokončení projekčních prací. Poté se stavbaři pustí do příprav místa pro montáže technologických prvků a výstavby takzvaných obslužných objektů. Ty zahrnou například sklad štěpky. „Následovat budou montáže všech potřebných technologií, mezi které patří kotel, turbína, rozvodna a další. Vše završí příprava na zkušební provoz,“ popsala další postup Novotná.

Ilustrační foto
Teplárny Brno zahájily topnou sezónu. O dva týdny později než před rokem

Ve hře je nadále také plánovaný horkovod z Dukovan, projekt je však zatím teprve v přípravné fázi. „Aktuálně je podepsaná smlouva o spolupráci mezi společností Teplárny Brno a ČEZ. Na základě této smlouvy je v běhu příprava podkladů pro uzavření smlouvy o uskutečnění projektu a smlouvě budoucí kupní na nákup tepla mezi teplárnami a firmou ČEZ,“ doplnila Novotná.

Na vybudování třetího kotle brněnské spalovny se představitelům města povedlo získat dotaci z modernizačního fondu ve výši bezmála tři miliardy korun. Dohromady měl projekt původně vyjít na přibližně dvě a půl miliardy, po začátku ruské agrese na Ukrajině a související energetické krizi se však cena vyhoupla na téměř dvojnásobek. Vedení Brna by se tak raději vydalo cestou lepšího třídění odpadu, náklady na výstavbu nových moderních třídících linek by mimo jiné nebyly tak vysoké.