Věřící zaplní kostely. „Připomínáme si Kristovo ukřižování a zmrtvýchvstání. Pro křesťany se jedná o vrcholné svátky. Kostely bývají vždy plné, i když ne tak jako o Vánocích. Půlnoční mše je přece jenom jedinečná, pravděpodobně i kvůli noční atmosféře," sdělila mluvčí brněnského biskupství Martina Jandlová.
Do kostela ale v neděli Zmrtvýchvstání Páně míří i nevěřící. „Myslím si, že lidé by neměli za vším vnímat jen konzum. To že jdu v tento čas na mši pro mě znamená duchovní zamyšlení po zimě," popsal důvody Brňan Milan Neveselý.
Rodiny s dětmi mohou navštívit bohatý program v celém kraji. Pravěké Velikonoce zažijí návštěvníci Sloupsko-Šošůvských jeskyní, na divoký západ láká Westernové městečko v Boskovicích.
Některé organizace pořádají tvořivé dílny pro děti i dospělé. „Každý rok s dětmi na nějaké barvení vajíček jdeme. Sama tomu moc nedám, ale dcery to baví," řekla Brňanka Eva Matějková.
Na dnešek připadá kromě Velkého pátku také Mezinárodní den památek a historických sídel. Národní památkový ústav proto v některých svých budovách chystá na následující dny tradiční jarní výzdobu a kulturní program. „Návštěvníci se mohou těšit na speciální prohlídky či zvýhodněné vstupné," informovala mluvčí ústavu Jana Tichá.
Na jižní Moravě mohou lidé v neděli a v pondělí zavítat na hrad Bítov na Znojemsku. „Tam se budou konat mimořádné prohlídky břitové věže," poznamenala Tichá.
Jižní Morava – Skromnější a intenzivnější jsou velikonoční svátky na vesnici. „Ve městech je obchodní řetězce lidem vnucují často už hned po Třech králích. Už v lednu se objevuje jarní výzdoba s květinami, beránkem a vajíčky," upozornil etnograf František Synek z Masarykova muzea v Hodoníně.
Podle něj už pak lidé ve městech nedokáží na Velikonoce prožít tak, jak by mohli. „Upozorňuje se na ně příliš dlouho dopředu a takovým násilnějším způsobem," myslí si Synek.
Dodal, že vesnice umožňuje hlubší zájem o svátky pramenící přímo z lidí. „Jsou více spjati s přírodou, mají zahrady, pole, sady nebo vinice," vysvětlil.
Velikonoce jsou pro ně slavnostní chvíle. „U babičky na vesnici slaví svátky všichni. Věřící i nevěřící. Je to tam silná tradice. Ta už se podle mě z města vytratila. A to i přes spíš komerční snahu pořádat slavnosti aspoň na náměstích," domnívá se Brňanka Lucie Králová.
Některé tradice se však přece jen vytratily. „Například vajíčka existují v povědomí lidí jako barvené nebo škrabané kraslice. Dřív ale hrály širší roli. Schovávali se například v poli a bylo víc patrné, že symbolizují nový život," poznamenal Synek.
Podobné drobné obměny tradic jsou podle něj spojené především se změnu životního stylu. „Děvčata už také nekropí chlapce čistou vodou, ale obvyklejší je spíš třeba voňavka," dodal etnograf.
