Brněnské ulice zaplnily davy Němců. Namačkaní čekali na příjezd Adolfa Hitlera. Přijel v jedenáct hodin dopoledne. Zatímco na zemi jej čekaly zvednuté pravice a květiny, na obloze jej v Brně vítal černý dým. Jen několik hodin předtím totiž zfanatizovaní brněnští nacisté zapálili Velkou synagogu. V sobotu večer od události uplynulo osmdesát let.

V neděli v jedenáct hodin dopoledne si Brňané tuto událost připomněli pietním aktem na místě, kde synagoga stála, tedy na rohu ulic Spálené a Přízovy. Příchozí položili u místa květiny nebo zapálili svíčky.

Při pietním aktu promluvil předseda Židovské obce Brno Jáchym Kanarek, rabín Štěpán Kliment či radní Marek Fišer. Přišla asi stovka lidí, mezi nimi i židovka Eva Yildizová. „V současné chvíli, kdy xenofobie roste, je důležité si připomínat takové momenty,“ řekla.

Radní Fišer připomněl, že brněnská rada po druhé světové válce v roce 1945 slíbila, že na místě, kde synanoga stála vznikne důstojný památník. Zatím se tak nestalo. „Já bych rád tomuto slibu dostál," řekl Fišer. Pozemky však nyní patří soukromému investorovi.

Synagoga, jenž mohla pojmout i tisíc věřících, vznikla v polovině devatenáctého století. „Tehdy se centrem židovského života v Brně stalo předměstí kolem dnešní Křenové ulice. Velká synagoga byla první novodobou brněnskou synagogou. Stála na rohu ulic Spálené a Přízovy, naproti továrně Vlněna,“ popsal na webu historik Libor Vykoupil.

Stavba neorománské synagogy podle projektu dvou vídeňských architektů byla monumentální. „Přišla tehdy na více než 100 000 zlatých. Trojlodní chrám pojal přes tisíc lidí,“ zmínil Vykoupil.

Díky rozvoji židovství v Brně dokonce museli v roce 1886 stavitelé synagogu rozšířit a stala se symbolem židovského života ve městě.

Vše skončilo pouhý den po vyhlášení Protektorátu, jako předzvěst krutostí, které ještě Židy čekaly. Tehdy, vědouc, že další den do Brna dorazí sám Hitler, se brněnští nacisté zřejmě rozhodli, že diktátorovi připraví dárek v podobě zničení synagogy.
Plameny budovu pohltily v noci ze šestnáctého na sedmnáctého března. Ráno, v den Hitlerova příjezdu, ještě ze sutin stoupal dým. „Hasiči nesměli budovu hasit. Když dohořelo, sutiny Němci rozbourali a odvezli. Náklady za jejich odstranění pak dali proplatit brněnské židovské obci,“ zmínil architekt Jaroslav Klenovský.

V místě, kde nádherná budova stávala, zůstal prázdný prostor. Až do konce války se na něm nesmělo stavět. Pozemek je prázdný dodnes. „Velkou synagogu i oběti holocaustu měl na místě připomínat pomník, pozemek ale koupil soukromý investor,“ zmínila na Internetové encyklopedií dějin Brna archivářka Markéta Jančíková. Pomník nevznikl dodnes, ani na jiném místě.

Novou synagogu, která v době druhé světové války už také stála, Němci nevypálili. Byla totiž příliš blízko jiných budov. Po válce však chátrala. Zbořili ji v osmdesátých letech minulého století.

Velká synagoga v Brně

adresa: nároží ulic Spálená a Přízova, Brno

vznik: 1853-1855

sloh: neorománský

možný počet věřících v synagoze: více než 1000

zničení: 16. března 1939

kdo: brněnští nacisté

další synagogy v Brně: Nová synagoga (zničená 1985-1986), synagoga na adrese Skořepkova 13 (existující)