Kliknutím zvětšíteLetos nepřišli fanoušci. V příštím roce nedorazí ani jezdci. Brněnský závod MotoGP se nepojede, pokud se nezmění postoj státu k požadované opravě závodní trati za sto milionů korun. Nebude se však jednat o první rok, kdy se nový Masarykův okruh bude muset obejít bez tohoto podniku. Stejně už tomu bylo kvůli organizačním a finančním problémům v roce 1992. Rovnost vybrala významné milníky MotoGP v Brně.
PREMIÉRA. Závod mistrovství světa jeli jezdci na starém Masarykově okruhu fungujícím od roku 1930 poprvé o pětatřicet let později. „Závodily všechny tehdejší motoristické hvězdy,“ poznamenal motocyklový nadšenec Vladimír Koudelka, který stojí za graffiti s legendami na zdech starého depa v brněnských Bosonohách. Hlavní kategorii tehdy ovládl Brit Mike Hailwood.
NADLOUHO NAPOSLEDY. V začátcích éry světového šampionátu v Brně konkurovali nejlepším českoslovenští jezdci, třeba František Šťastný nebo Bohumil Staša. Právě on se stal na desítky let posledním domácím závodníkem, který se umístil mezi nejlepšími třemi. V kategorii třistapadesátek si v roce 1971 dojel pro druhé místo. Jako malý chlapec ho před koncem kariéry sledoval třeba nynější dlouholetý hlasatel závodu Martin Straka. „Jako dítě jsem si nejvíc užíval úsek trati, kdy jezdci na plný plyn sjížděli z Kohoutovic z kopce dolů k poslední zatáčce,“ přiblížil.
Historie brněnského závodu MotoGP
První světový závod se jel na Masarykově okruhu v roce 1965.
Poslední závod na této přírodní dráze odjeli světoví motocykloví jezdci v roce 1982.
Mezi lety 1983 až 1986 bylo Brno kvůli výstavbě nového okruhu v lesích na okraji města bez mistrovství světa silničních motocyklů.
Brněnský závod vynechali světoví závodníci i v ročníku 1992.
Před 13 lety dokončil Lukáš Pešek závod v Brně na 3. místě, český jezdec tak dosáhl na stupně vítězů po 36 letech.
Rekordních 248 434 fanoušků dorazilo v roce 2015.
Od roku 2016 pořádá závod společný spolek města a kraje.
KONEC STARÉ ÉRY. K postupně se zkracující trati vyrážely davy fanoušků sledovat světová esa do roku 1982. Stará dráha přestala vyhovovat bezpečnostním kritériím světového šampionátu. „Brněnský závod byl historicky úplně posledním, který se jel na přírodním okruhu,“ podotkl znalec brněnské závodní historie Brno Jiří Smetana. Bez mistrovství světa byli fanoušci mezi lety 1983 až 1986, než dělníci dostavěli moderní trať uprostřed lesů na okraji Brna.
ROČNÍ PAUZA. Bez závodního ruchu motorek světových hvězd se brněnští fanoušci rychlých strojů museli obejít v roce 1992. „Závod se nejel hlavně kvůli problémům spojeným s organizací závodu a penězi,“ zmínil Smetana. Odmlka od světového šampionátu zůstala tenkrát pouze jednoletá.
ČESKÝ ÚSPĚCH. Dlouhých šestatřicet let čekali čeští příznivci motorek na domácího jezdce na stupních vítězů. Sen jim roku 2007 splnil Lukáš Pešek, který třetím místem navázal na legendárního Bohumila Stašu. „Byl to extrémní úspěch. Zároveň se jednalo se o do té doby nejnavštěvovanější ročník, přijely davy maďarských fanoušků jezdce Talmácsiho,“ přiblížil Smetana.
VÁŽNÉ TRHLINY. Zhruba před deseti lety začal mít Automotodrom Brno problémy s pokrytím celého zalistovacího poplatku, který výrazně narostl. „Ve srovnání s rokem 2009 se zvýšil téměř na dvojnásobek," řekla v roce 2010 předsedkyně představenstva Automotodromu Ivana Ulmanová. Hovořilo se tehdy zhruba o sedmdesáti milionech korun. Kvůli povinnému stoupajícímu poplatku končil Automotodrom v červených číslech, miliony korun na motocyklový podnik proto přispívaly město, kraj i stát.
REKORDNÍ. Nejvíce lidí zamířilo na závod před pěti lety. Tehdy se nesl v duchu toho, že se jede naposledy. Vidělo ho 248 434 příznivců. Po mnohaměsíčním jednání, které se týkalo i úhrady chybějících třiceti milionů korun za předchozí ročník, se představitelé města a kraje dohodli na vzniku společného spolku. „Jeho úloha byla jasná, transparentní pořádání Velké ceny a kontrola veřejného sektoru nad ním,“ připomněl bývalý hejtman Michal Hašek.
Z PRVNÍHO MÍSTA. Závod před dvěma lety, hlavně rychlé kolo v kvalifikaci, díky němuž vyrazil do nedělního závodu z první příčky, se v souvislosti s brněnskou MotoGP vybaví domácímu jezdci Jakubu Kornfeilovi. „V posledních vteřinách jsem do toho vlítl a zaletěl opravdu rychlé kolo. Myslím si, že jsem se tím zapsal do historie. V závodě jsem pak dojel třetí, to jsou nádherné vzpomínky,“ přiblížil Kornfeil.
LOUČENÍ? Tichá kulisa doprovázela letošní ročník. Kvůli covidu byl bez fanoušky. Náhradou měl být už dohodnutý příští rok. Promotér šampionátu Dorna ale požaduje kompletní stomilionovou opravu dráhy, na kterou nyní zástupci města a kraje nemají peníze. „Pokud nepomůže stát, v roce 2021 se MotoGP v Brně nepojede,“ shrnula brněnská primátorka Markéta Vaňková. Aktuálně z města a kraje čekají na vyjádření ministerstva pro místní rozvoj.
13
2
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
