Dřevěný stolek, židle, skříně i dvě křehká lůžka s vyřezávanými folklórními motivy mohou v budově v Údolní ulici od nynějška obdivovat návštěvníci bez rozdílu pohlaví. Kdysi ale unikátní nábytek sloužil výhradně dívkám. Slavný slovenský architekt Dušan Samo Jurkovič jej navrhl pro školní penzionát Vesny.

Zakázku mu v roce 1899 nabídl první ředitel dívčí školy František Mareček. O pět desítek let však spolek prakticky zlikvidoval totalitní režim. „Jurkovičův nábytek se pak dostaly do správy domova mládeže Juventus. Před časem se vrátil do Vesny, zůstal však naskládaný v kanceláři. Mrzelo nás, že se na ně nemůže nikdo podívat,“ vysvětlila Šigutová.

Loni začala klepat na dveře brněnského magistrátu, který budovy obývané spolkem vlastní. A přesně po roce se Vesně ve spolupráci s Muzeem města Brna podařilo Jurkovičovu jizbu vytvořit v prázdné učebně.

Zájemci si ji mohou prohlédnout každý čtvrtek. A znovu se tak ponořit do atmosféry, která v penzionátu panovala v prvních čtyřech dekádách minulého století.

Bývalá žákyně školy Marie Klímová do Vesny přišla v roce 1937. Bylo jí patnáct let. „V prvním ročníku jsme se učily šít prádlo, pak jsme ale začaly i halenkami a sukněmi. A to se nám jako parádivým děvčatům líbilo mnohem víc. Měly ale například i občanskou výchovu. Byla to škola, která nás vychovala pro život,“ řekla pamětnice. Její slova potvrdila i brněnská historička a členka Vesny Marie Flodrová. „Je možné najít dobové inzeráty, ve kterých mladí muži hledají nevěstu s dodatkem: absolventka Vesny má přednost,“ připomněla Flodrová.

Vesna v roce 1870 vznikla jako pěvecký sbor, už o rok později ale začala fungovat jako spolek zaměřený na vzdělávání dívek. Vážnou ránu jí zasadilo válečné období, definitivně ale činnost uťal komunismus. Oficiálně Vesna znovu vznikla v roce 1991. Jako škola se nyní zaměřuje především na sociální práci.