A není sama. Ze studie vyplývá, že nejvyšší sumu každý měsíc vysokoškoláci nechají právě za bydlení, a to většinou téměř čtyři tisíce. Následují běžné výdaje, restaurace a hospody. „Studenti z Česka a Slovenska průměrně utratí 8 752 korun měsíčně, přičemž jejich výdaje oproti roku 2018 stouply o sedmnáct set korun,“ uvádí studie. Spotřebitelské chování pro brněnský magistrát zpracovali Hedvika Kotherová, Eva Gregorová, Romana Gábrlíková a Jan Zvara. Navázali na průzkum z roku 2018.

Z porovnání nynějších výsledků s těmi předchozími rovněž vyplývá, že kvůli vyšším cenám za bydlení a jídlo si už nemohou dovolit například takové kulturní a zábavní vyžití jako dříve. Udržení si zázemí je totiž stojí o dvacet až třicet procent více. „V tomto budu asi výjimkou. Takové divadlo zbožňuji a Shakespaerovské slavnosti navštěvuji pravidelně. Je ale pravda, že do hospod až tak často nechodím,“ doplnila chemička Gruberová.

Právě pokles výdajů za kulturu a zábavu může být dle odborníků varovný signál pro město i provozovatele, neboť pětasedmdesát procent lidí v Brně pracuje ve službách. „Vzhledem k množství tvoří vysokoškoláci nezanedbatelnou ekonomickou sílu. Zejména ve vztahu k bydlení a službám. V Brně je takové množství podniků právě z důvodu, že provozovatelé mají dostatek studentů, které mohou zaměstnávat na dohodu, čímž snižují výdaje,“ vysvětloval ekonom Petr Pelc.

Práce na Aleji v polích nad Jehnicemi pokračují. Do budoucna v místě vznikne relaxační zóna s lavičkami.
Alej s remízkem pro zvířata vzniká v brněnských Jehnicích, podívejte se

Podle něj se však studentský zájem o veselí všeho druhu brzy vrátí do normálu, ačkoliv je otázkou, jak výrazně se do vysokoškolského života promítnou rostoucí ceny téměř všeho zboží. „Zejména ti z rodin s nižšími příjmy budou muset začít více uvažovat, co si mohou dovolit a co už ne. Jinak jde ale ještě o dozvuk covidu. Nutno upozornit, že přítomnost tolika studentů ve městě nenese jen pozitiva. Vysokoškoláci jsou jedním z důvodů nedostupnosti bydlení v centru města a jeho okolí pro místní rodiny,“ upozornil Pelc.

Nastínil tak skutečnost, že zhruba dvaatřicet tisíc studentů má v Brně pronajatý byt nebo pokoj. Třetina z nich v Králově Poli, čtvrtina v Brně-středu a desetina v Brně severu. A Gruberová není výjimkou. „Bydlím v podstatě u Nových sadů. Přestože je to čím dál dražší, Brno jsem si zamilovala i díky tomu, že mám možnost žít takto v centru, kde je všechno na pětníku,“ uzavřela Gruberová.

Městem výzkumu, kultury a vývoje se Brno v poslední dekádě stalo z velké části díky univerzitám a studentům. Před patnácti lety ale vypadalo dle autorů průzkumu z roku 2018 jinak, nebylo nijak profilované, hledalo svoji identitu. „Strojírenství bylo po transformačních procesech v devadesátých letech v útlumu, veletrhy také ztrácely svůj dřívější lesk. A byly to právě univerzity a zejména jejich studenti, kteří Brnu dali zcela novou tvář,“ popisuje web data.brno.cz

Ilustrační foto.
Úpravy stravovacího provozu: souvisí se stavbou superporodnice v Bohunicích

Od přelomu tisíciletí počet studentů vysokých škol výrazně vzrostl. Univerzity získaly peníze na rozvoj. Kromě vzniku špičkové vědy a zázemí pro vzdělávání se ovšem Brno změnilo daleko hlouběji. Proměnila se výrazně ekonomická struktura, kdy zhruba pětasedmdesát procent lidí pracuje ve službách.

Změnil se také nejen střed Brna, ale i lokální centra a jejich přilehlé obytné oblasti. „Zatímco před deseti či patnácti lety bylo obtížné v Brně najít restauraci, kam zajít na večeři, nyní je město vyhlášené jako gastronomické centrum s mnoha renomovanými podniky. Velkou renesanci zažívá také kavárenství. Na tom všem má velký podíl právě přítomnost studentů a vysokých škol,“ zní ve studii z roku 2018.