„Například v Hodoníně si myslí čtyřicet procent rodičů, že jejich dítě má na to, aby vystudovalo poloprázdné gymnázium. Reálně by to bylo asi sedm procent,“ upozornil ředitel Okresní hospodářské komory Hodonín Michal Švagerka.

S tím souhlasil i náměstek jihomoravského hetmana odpovědný za střední školství Stanislav Juránek (KDU–ČSL). „Musíme říct, pro jak velké procento budeme dělat takový přepych jako je víceleté gymnázium. Původně to bylo jen pro jedno procento,“ upozornil Juránek s tím, že by rád právě od podnikatelů a ředitelů odborných škol získal podporu. „Pokud necháme současný počet dětí osmiletých gymnázií, tak se to dotkne základních škol a obcí. Bude také méně těch, co se budou rozhodovat pro učební obory,“ přiblížil současný stav náměstek.

Kraj se podle něj snaží o podporu učňovského školství i dalšími kroky. „Pro vybrané obory, které jsou potřebné, dáváme učňům stipendium, což za loňský rok dělalo dva a půl milionu korun. A do budoucna plánujeme částku ještě o trochu vyšší,“ řekl Juránek.

Jeho kolega z krajské rady a radní Hodonína by rád pomohl technickým oborům také jiným způsobem. „Musíme naprosto veřejně mluvit o tom, že není ostuda dělat rukama, a že není ostuda se vyučit řemeslu. Musíme nastavit systém tak, aby se studenti učebními obory uživili, aby nežili ve spirále smrti a bídy,“ prohlásil Jiří Janda (ČSSD).

Náměstek hejtmana představil i další konkrétní kroky k efektivitě školství. Z Kyjova by měl například zmizet jeden internát. „Myslím si, že není zapotřebí, aby školy ve městě měly dva internáty, když nejsou schopné ani z poloviny naplnit jeden. Pro internát střední zdravotnické školy musíme ve spolupráci s městem hledat jiné využití,“ upřesnil Juránek s tím, že by se další krajské seštihlovací plány měly týkat těch škol, které mají více budov.

Stát by měl pak pomoci novelou vysokoškolského zákona. „Ukázalo se, že našemu hospodářství v současnosti chybí asi čtrnáct tisíc techniků, a to jak středoškolských a vysokoškolských. A to i proto, že financování škol ve své podstatě špatné,“ řekl místopředseda parlamentního výboru pro vědu a veselský zastupitel Ivan Ohlídal (ČSSD).

Problém není ale jen ve vysokém školství, ale i v základním, jak upozornil ředitel Středního odborného učiliště v Kyjově Zdeněk Lukeš. To ukázal na příkladu dvou výročních zpráv základní škol, kde byla asi třetina vyznamenaných. Přitom na jeho učilišti měli absolventi těchto základek problémy jak s prospěchem, tak s chováním. „Jeden z těch, co neprospěl, se ptal: Proč jste mi dali pětku, když jsem chodil do školy a nezlobil,“ nabídl svůj pohled Lukeš.