Gondoliér se stará o tříčlennou posádku. Kromě pádlování jí zpívá árie. „S holkami jsme se kochali výhledem, mávali i zpívali,“ říká v cíli s úsměvem Martin Jaroš, který se na jízdu kvůli atmosféře převlékl za mladou dívku.

Další, kdo se dostává na trať, je soutěžící pod jménem Lajka. Už od počátku má ale problémy se směrem. Místo, aby plul dopředu po proudu, stále to soutěžícího táhne ke břehu. Nepomáhá ani pomocná ruka. „Kde je Lajka?,“ hledá moderátor plavidlo na trati. Když jej opět ztratí z dohledu, vysílá do vln Svitavy dalšího závodníka.

Postupně vyplouvá Plameňačka a další plavidla. Nikdo ale není rychlejší než Pozdrav z Benátek. Přestože na trať plavidlo vyrazilo jako první, žádný z dalších soutěžících už ji nepřekoná. Vítězná gondola zvládá asi dvousetmetrový úsek za necelé dvě minuty. „Máme zlatou medaili. Postupujeme z kraje do první ligy, takže super,“ směje se Jaroš.

Neckyády se může zúčastnit každý, kdo má nějaké plavidlo. Podmínky splňují i nafukovací čluny. „Je to zábava, pobaví se lidé ve vodě i na břehu,“ přibližuje za pořadatele černovický starosta Ladislav Kotík.

Od Bílovic až po Tuřany

Celodenní program Festivalu na nábřeží se odehrává celkem na šestnácti stanovištích rozprostřených podél řeky Svitavy. Od Bílovic až po Tuřany. „Například mezi Černovickým nábřežím a Tkalcovskou pendluje vlak, který lidem zkrátí přechod mezi jednotlivými místy,“ uvádí Kotík.

Děti zaujme divadelní představení, dospělé zase lákají koncerty. „V Tuřanech mají dračí lodě,“ zmiňuje Kotík.

Na Černovické nábřeží přichází také Hana McCulloch s dětmi a manželem. „Udělali jsme si procházku z Husovic. Dětem se líbilo, že si mohly sednout za volant hasičského auta a chtěly by se svézt vlakem,“ svěřuje se mladá žena.

Děti si zde mohou zahrát i ragby. „Ti, kteří přijdou, si vyzkouší přihrávky s míčem, trénink nebo hry,“ vyjmenovává Přemysl Šimon z Ragby akademie Brno.

Program zde pokračuje až do večerních hodin.