Nejkritičtější úsek cyklostezky se přitom nachází u východu z nově zbudovaného parkoviště ve sportovním areálu za Anthroposem, kde mohou návštěvníci koupaliště Riviéra zanechat svá auta. Na trase jsou přímo v místě zatáčky díry v asfaltu a kořeny už vylézají na povrch.

Venkovní posilovny ve Znojmě.
Česko za babku. Kde lidé v Brně a okolí mohou sportovat zadarmo? Podívejte se

Zatímco cyklisté na horských kolech si podle Nely Chalupové s úsekem snadno poradí, majitelé silničních kol a bruslaři jej mohou překonávat s většími obtížemi. „Stav cyklostezky nám vzhledem k tomu, že máme horská kola a sjíždíme traily (přírodní nebo přírodě blízké sportovní trasy, pozn. red.), nevadí, umím si ale představit, že pro lidi na silničních kolech nebo bruslích to může být problém,“ uvedla cyklistka.

Pro poslední skupinu pak může být takový úsek dokonce nesjízdný. Ten se však během doby, co byla reportérka Deníku na místě, rozhodla objet také většina cyklistů.

Stromy nebo rovina

Podle mluvčí Brněnských komunikací Vladimíry Navrátilové si je město špatného stavu části cyklostezky vědomo, její oprava však vzhledem k zalesněné oblasti brněnských Pisárek není jednoduchá. „Nerovnosti způsobené kořenovým systémem stromů jsou velmi těžce opravitelné. Jediným řešením by bylo stromy vykácet, protože pokud se pokusíte kořeny nějak seříznout, strom stejně odumře. Je tedy otázkou, zda je lepší mít rovnou cyklostezku bez stromů, které v parných dnech poskytují stín, anebo mít cyklostezku s nerovnostmi, ale obklopenou stromy,“ sdělila mluvčí.

Ta potvrdila, že přestože souvislá oprava cyklostezky v plánu není, lokální nerovnost pisárecké cyklostezky je zařazena v návrhu údržbových prací. Ničím nerušenou jízdu však zejména bruslaři očekávat nemohou. „Asfaltový povrch se za účelem zmírnění nerovnosti se v daném místě nahradí dlážděným povrchem, který je podle odborníků na zeleň vůči stromům příznivější, protože na rozdíl od asfaltového koberce propouští vodu. Pokud však mají stromy v blízkosti cyklostezky zůstat, nerovností se zcela zbavit nedá,“ vysvětlila mluvčí. Termín opravy pak podle ní záleží na finančních a kapacitních možnostech města.

Zleva autor projektu Jan Kolařík, Pavlík Koláček a Janův kamarád Martin Tůma, který se dobročinné cesty také zúčastní.
Z Brna do Istanbulu na longboardu: Příběh odvahy a dobrodružství pro Pavlíka

Cyklostezka vedoucí mezi Kamennou čtvrtí v brněnských Štýřicích a Pavilonem Anthropos si větší zásahy vyžádala už začátkem tohoto roku. Koncem ledna ji totiž uzavřelo zřícení osmi až desetitunového balvanu. Odborníci tu tehdy odtěžili několik desítek kubíků zvětralé horniny, u níž hrozilo samovolné uvolnění, a odstranili nakloněné a poškozené stromy. Pohyb na cyklostezce je v tuto chvíli bezpečný. Do budoucna si však lokalita bude žádat projekt na její celkovou stabilizaci.

„Bude potřeba zpracovat projekt na zajištění oblasti, kterému bude muset předcházet podrobnější průzkum, zaměření a návrh trvalých opatření například v podobě záchytných palisád nebo bariér. Ty budou zachytávat úlomky, které by mohly uživatele cyklostezky ohrozit,“ popsal geotechnik Ondřej Holý.