Do konce stavby zbývá 365 dní. Takový nápis uvidí v úterý po příchodu do práce stavbyvedoucí Michal Malásek z firmy Unistav, který má na starosti rekonstrukci vily Tugendhat. Jeho práce se dnes přehoupla do své druhé poloviny. Firma se totiž přesně před rokem zavázala, že vilu opraví za čtyřiadvacet měsíců. „Zdá se to dlouhá doba, ale máme spoustu práce. A počitadlo tu mám proto, abychom na to nezapomínali,“ říká s úsměvem Malásek.
Slavná památka UNESCO se za uplynulých dvanáct měsíců změnila ve staveniště, kde se pracuje od rána do večera a někdy i o víkendu. Už dva měsíce se například restaurátoři s přístroji připomínajícími štětečky střídají při práci na obrušování nepůvodních vrstev omítky. „Vrstvy snímají takzvanými mikrokladivy a práce jim bude trvat přibližně do března,“ nastínil zdlouhavý postup Malásek.
Teprve poté se začne pracovat na tom, aby původní omítka vypadala jako nová. Na všechny restaurátorské postupy přitom dohlíží památkáři i poradní sbor dvanácti odborníků, mezi nimiž je i nejmladší dcera manželů Tugendhatových Daniela Hammer Tugendhat.
Dobové detaily
Odborníci kontrolují i detaily jako je rozmístění vypínačů, tvar nožiček od topení či tvar umyvadel a van. „Takové drobnosti nám často pomohou upřesnit dobové fotografie vily. Nápovědou pro správné tvary některých předmětů jsou například i staré katalogy firem, které taková zařízení vyráběli v době její stavby,“ popisuje stavbyvedoucí.
O barvách a kvalitě omítek či nátěrů zase odborníci více zjistili z podrobných rozborů. Ty například ukázaly, že okna v ložnicích byla z venkovní strany natřena šedomodrou barvou s lněnými oleji. „Podobnou technologií už takovou barvu nyní vyrábí jen jedna švédská firma, u které jsme proto barvu museli objednat,“ popsal Malásek.
I přes všechny tyto drobnosti, které je potřeba při opravách řešit, se stavebníkům i restaurátorům daří stíhat všechny termíny. Díky tomu také platí, že vila bude už za rok vypadat téměř jako době svého postavení. „Žádný dodatek ke smlouvě týkající se prodloužení délky oprav město nepodepsalo,“ potvrdila Soňa Haluzová z tiskového oddělení brněnského magistrátu.
Dražší rekonstrukce
Neměnná zatím zůstává i cena rekonstrukce, kterou Unistav vyčíslil na 146 milionů korun. „Lze však předpokládat, že tato suma se zvýší,“ podotkla Haluzová.
Důvodem jsou především změny technologických postupů, které si vynutil až odborný průzkum po zahájení oprav. Kolik tyto změny budou stát však zatím město ani Unistav nechtějí upřesnit. „Podklady pro jednání s městem teprve připravujeme,“ vysvětlil Malásek.
Na změnu cen se zřejmě musí připravit i návštěvníci, kteří se do vily vydají příští rok po jejím otevření. Muzeum města Brna, které má památku ve správě, totiž zvažuje zvýšení vstupného.
To stálo před zahájením rekonstrukce sto dvacet korun. „Po dokončení oprav však vila nabídne návštěvníkům úplně jiný zážitek než dříve, což se zřejmě promítne i v ceně vstupenky,“ vysvětlil ředitel muzea Pavel Ciprian.
Muzeum se přitom nyní potýká s tím, že mu kvůli dočasnému uzavření vily klesá návštěvnost a chybí tržby ze vstupného. „Ročně vilu navštívilo kolem dvaceti tisíc lidí, což je samozřejmě ve statistikách návštěvnosti i v rozpočtu muzea poznat,“ podotkl Ciprian.
Několik návštěvníků by si však muzeum do statistik zapsat mohlo. Od návštěvy architektonicky hodnotné stavby totiž některé lidi neodradí ani vysoký plot a nápisy o zákazu vstupu. „Už mnohokrát jsme s ochrankou i policisty řešili potíže s turisty, kteří na staveniště lezli přes plot,“ povzdechl si stavbyvedoucí.
