VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Vlakotramvaj v Brně? Možná na letiště

Brno – Po městě jede normální tramvaj, poctivě zastavuje na každé stanici a sváží lidi k vlakovému nádraží. Tam ale řidič nemíří na točnu. Naopak. Míří na odbočku a po ní na vlakové koleje. Tam se z řidiče stává vlakvedoucí a míří rychle mimo město. Tak to vypadá, když po městě jezdí takzvaná vlakotramvaj. Systém, se kterým přišla nedávno Praha, se docela líbí i brněnským politikům. Hybrid vlaku a tramvaje tak v budoucnosti může spojit centrum s mezinárodním letištěm v Tuřanech.

21.10.2014 10
SDÍLEJ:

Brněnské letiště v Tuřanech - ilustrační foto.Foto: DENÍK/Attila Racek

Projekt vlakotramvaje chtějí do deseti let ve velkém spustit v Praze. Ani v Brně ovšem není úplně nereálný. „Prozatím pro vlakotramvaj moc využití nemáme. Ale už brzy na ni může přijít řeč. Řeší se spojení budoucího nádraží s letištěm vlakem. A může se ukázat, že bude pro město výhodné, aby linka pokračovala dál po městské infrastruktuře," řekl investiční náměstek primátora Robert Kotzian.

Pro linku k letišti chce město už několik let využít stávající železniční vlečku.

Další reálnou trasou pro vlakotramvaj pak podle Kotziana je směr na Tišnov. „V Králově Poli na nádraží dokonce spojnice vlakových a tramvajových kolejí už existuje," sdělil Kotzian.

Zdůraznil přitom ale, že to, zde se Brno myšlenky vlakotramvaje skutečně chytne, je především záležitost nového vedení města. On totiž v posledních volbách nekandidoval. V pozici náměstka proto končí.

vlakotramvaj
Jedná se o tramvaj, která na konci města sjede z tramvajových kolejí na železniční a po nich jede rychleji do okolních obcí. Nejrozvinutější systémy vlakotramvají fungují v Karlsruhe, Kasselu nebo Saarbrückenu v Německu. Čtyři takové trati plánuje Praha. Podobný systém pro Brno navrhl v roce 2008 ve své disertační práci dopravní urbanista Harald Buschbacher.

Vlakotramvaj ovšem neodmítá ani Martin Ander, který má v nové brněnské radě zaujmout pozici náměstka pro územní plánování. „Je to technologie, kterou stojí za to sledovat. Je totiž evidentní, že některé části města jsou tak vzdálené, že cestovní doba tam výrazně přesahuje půlhodinu. A rychlejší způsob dopravy tam může zvýšit konkurenceschopnost hromadné dopravy," informoval Ander.

Myšlenka spojení vlakové a tramvajové techniky podle něj v minulosti přicházela v úvahu pro stavbu podzemního severojižního diametru. „Jenže k této investici se v současnosti nikdo nehlásí," upozornil Ander.

Nápad vlakotramvaje na letiště podle něj špatný není. „Zatím tam ale není taková letová frekvence, aby se podobná linka vyplatila," poznamenal.

V současnosti jezdí na letiště autobusy. „Zatím je to dostačující doplnění individuální dopravy," ujistil ředitel letiště Tomáš Plaček.

Podle Kotziana ovšem význam letiště poroste s plánovanou stavbou logistického centra. „Je to otázka pro budoucnost. Ale v případě města je dobré být připravený," myslí si Kotzian.

Naopak podle ředitele společnosti Kordis organizující hromadnou dopravu na jižní Moravě Jiřího Horského vlaková tramvaj není pro okolí Brna moc vhodná. „V centru Brna je už teď kapacita tramvajových kolejí naplněná. Přidat na ně ještě vlakotramvaje je nereálné. Kdysi se o tom uvažovalo v Černovicích. Vlak přijíždějící od Slatiny se měl napojit na Křenovou a po ní pokračovat do centra. Jenže by to ulici buď přetížilo, nebo by bylo nutné omezit tramvajové linky," upozornil Horský.

Vlakotramvaje by podle něj musely být také těžší a navíc pro jejich provoz schází legislativa. „Nejzásadnější problém je to, že tu nejsou lokálky jako ve středních Čechách. Vlakové tratě jsou u nás pátření s velkou frekvencí spojů," uvedl.

Ani lidé si nejsou případnou vlakotramvají jistí. „Kdyby takto zajížděla tramvaj třeba do Šlapanic. Když jsem tam bydlel a pracoval ve Slatině, asi bych to využil. Ale vlak zase rychle zajede až do centra. Jeho výhoda je právě to, že nezastavuje po pár metrech jako tramvaj," myslí si František Němec.

Autor: Petr Jeřábek

21.10.2014 VSTUP DO DISKUSE 10
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Taťána Malá (ANO).

Chci být poslankyní i náměstkyní hejtmana, říká Taťána Malá po vítězství ANO

Lev Lolek a lvice Kivu spolu žijí už dva měsíce v brněnské zoologické zahradě v Bystrci.
17

Čtvrt roku života lvů v Brně: líbánky pokračují, lvíčata zatím na cestě nejsou

AKTUALIZOVÁNO

Voliči nám sečetli chyby, říká Onderka. Do sněmovny jde z druhého místa

Brno /ROZHOVOR/ - Dramatický úbytek voličů zaznamenali celostátně sociální demokraté. Ve volbách do Poslanecké sněmovny úplně propadli a získali jen necelých 7,3 procenta. Jedním z mála šťastných sociálních demokratů, který mohl slavit, se ale stal bývalý brněnský primátor Roman Onderka. Jihomoravané ho totiž 3 090 preferenčními hlasy katapultovali z šestého místa kandidátky na místo druhé. Tím mu zajistili místo v poslanecké sněmovně. „Nepočítal jsem s tím, že se do sněmovny dostanu, ale přece jenom jsem si to přál. Proto jsem dělal kontaktní kampaň. Jihomoravanům chci slíbit, že se za ně budu v Praze bojovat," řekl krátce po ukončení sčítání jihomoravských hlasů Onderka.

Volby 2017: ANO na jižní Moravě ovládlo všechna okresní města

Jižní Morava – Podobně jako na celostátní úrovni ovládlo volby na jižní Moravě hnutí ANO 2011. Jeho vítězství však nebylo tak drtivé jako v celé republice – v kraji získalo 27,4 procenta hlasů. Následuje ODS s 11,8 procenty hlasů, třetí je SPD s 11,6 procenty. Další byli Piráti, KDU-ČSL, ČSSD, komunisté, TOP 09 a Starostové a nezávislí.

Lidé ručně mleli obilí a aranžovali hroby. Na Špilberku slavili den archeologie

Brno /FOTOGALERIE, VIDEO/ - Pípání detektoru kovů se ozývá špilberským nádvořím. Přístroj se pohybuje nad dlažbou a vydává pronikavé zvuky. Nedrží ho ale v ruce žádní hledači pokladů, nýbrž nadšené malé dítě. O kousek dál štípe mladá žena dříví. Místo moderní sekery však v ruce drží sekeru prehistorickou. Neobvyklý pohled se naskytnul návštěvníkům hradu v sobotu. U příležitosti oslav Mezinárodního dne archeologie totiž archeologové připravili ukázky své práce a nabídli lidem i možnost vrátit se v čase.

Pro zdravější záda i mysl. Děti ve škole sedí na speciálních podložkách

Mokrá-Horákov  –  Zdravá záda i bystřejší myšlení mají děti ze základní školy v Mokré-Horákově na Brněnsku. Zúčastnily se totiž výzkumu, při kterém více než rok používaly zdravotní podložky na sezení.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení