„Když jsem tenkrát poprvé vstoupil do prvního vodojemu, přestal jsem dýchat. Hned jsem věděl, že se jedná o naprosto unikátní prostor," popsal svůj zážitek Aleš Svoboda. Více o historii vodojemů i o brněnském podzemí prozradil v rozhovoru.

Čím jsou prostory vodojemů na Žlutém kopci tak výjimečné?

Unikátní jsou svojí velikostí i historickou architekturou. Dva cihlové vodojemy jsou stavěny v anglickém stylu, který byl využívaný v devatenáctém století. Mají speciální konstrukci, což z nich dělá raritu. Podobné prostory se totiž v Evropě nacházejí pouze na několika místech v Anglii a pak právě tady v Brně.

Na co se mají podle vás návštěvníci při prohlídce zaměřit?

Doporučuji, ať si lidé všímají detailů konstrukcí a zvláštností, které tam jsou na první pohled vidět. Zajímavé jsou například úhlopříčné průhledy v tom nejstarším vodojemu. Na milimetr se totiž přesně kryjí okraje tlamových oken, které jsou v nosných zdech. To jsou věci v dnešní době těžko proveditelné. Je tedy jasné, že se jedná o mimořádně dobré řemeslo. Nejstarší vodojem je dokonce vyzděn z ručně vyráběných cihel.

DÁLE SE DOČTETE:

  • Pro jaký účel vodojemy na Žlutém kopci vznikly
  • Jaké jsou mezi nimi rozdíly
  • Co překvapivého našel Svoboda v brněnském podzemí
  • Která místa ho zaujala

Jaká byla v minulosti kapacita vodojemů?

Když byl v roce 1874 vystavěn první, vznikla nádrž, která měla deset tisíc kubíků. To byla tehdejší kapacita denní spotřeby pitné vody v Brně. Ta se ovšem postupně navyšovala. Pro porovnání, v současné době je denní spotřeba vody osm těchto vodojemů. Bylo proto třeba v roce 1894 a následně i v roce 1917 vybudovat další dva vodojemy. Spotřeba ale narůstá neustále a tak v Brně vznikly v průběhu let další nádrže, které jsou dodnes funkční.

Jak se liší betonový vodojem od těch cihlových?

Samozřejmě materiálem. Jde spíše o to, že v devatenáctém století, kdy vznikly první dva vodojemy, se používaly na stavby právě cihly. Betonový vodojem je nejmladší a stavěl se v době, kdy cihly nahradil beton. Bylo jednodušší s ním pracovat a dalo se dosáhnout jiných tvarů. Zvláštností je ovšem mimořádný dozvuk těchto nádrží. Při nedávném měření bylo zjištěno, že betonový vodojem má dozvuk šestapadesát vteřin, což jinde neuslyšíte.

SAKOBI v Chrudimi.
Brňané přivezli do chrudimského klubu japonskou desku

Proč se vlastně vodojemy na Žlutém kopci přestaly používat?

Svoji činnost skončily v roce 1997, kdy už nevyhovovaly tehdejším podmínkám na kvalitu vody. Byly určené pisáreckému vodovodu, který se v tomto roce zavřel, takže byly odstaveny i vodojemy. Po Brně je ale přes čtyřicet dalších betonových nadrží, které jsou zcela funkční a město je stále využívá. Až dožijí svoje funkční období, tak získáme další podzemní paláce, které můžeme využít ke kreativním účelům.

I když jste v brněnském podzemí velmi zkušený, je něco, co vás na na těchto prostorech překvapilo?

Když jsme našli Kostnici u svatého Jakuba, myslel jsem si, že nic bizarnějšího a nic zajímavějšího už nalézt nemůžeme. Tyhle vodojemy to ale celé překonaly. Bylo to zejména díky jejich velikosti a zachovalosti. Nemohu ovšem říct, že už mě nemůže ještě více překvapit něco jiného. Pořád hledáme nová místa.

Zdroj: Deník/Sabir Agalarov

Našel jste při hledání už nějaká místa, která vás zaujala?

V současnosti máme vyhlédnuté prostory, které jsou jen tři sta metrů od vodojemů na Žlutém kopci. Troufám si říct, že jsou srovnatelné s tím, co mohou lidé vidět tady. Máme takový seznam top dvaceti míst, které bychom chtěli v budoucnu zpřístupnit. Jde to pomalu, ale snažíme se.

Můžeme v Brně nalézt i některé starší vodojemy než je ten z roku 1874?

Už předtím mělo Brno tři jiné vodovody. První z nich byl postaven už v roce 1415, nazývá se svratecký. I po něm zůstaly nádrže, které se nacházejí na Petrově v Denisových sadech. Dvě z nich jsou dochované a patří k místům, které bychom chtěli lidem zpřístupnit. Problémem ovšem je, že jsou ve vlastnictví biskupství. S jejich představiteli zatím není dohoda. Dovedu si ale představit, že by se proměnily například v koncertní sály.