Vzorky výzkumníci odeberou vždy jednou měsíčně po dobu jednoho roku, a to na pěti místech ze zdrojů pitné vody a v šesti lokalitách z odpadních vod a kanalizační sítě. „Studie ukáže, jaká situace se znečištěním vody opravdu je a zda se s ním umí stávající procesy vypořádat. Budeme hledat nová řešení, která kvalitní vodu zajistí,“ slíbil náměstek brněnské primátorky Tomáš Koláčný.

Vzorky z pitné vody odeberou v prameništi Březová nad Svitavou a vodní nádrži Vír. U odpadní vody a kanalizační sítě se zaměří na vzorky z čistírny odpadních vod v Modřicích na Brněnsku a čerpací stanici v Kuřimi.

Vozíčkářům cestování komplikuje řada překážek.
Volnější pohyb pro vozíčkáře. Brněnské centrum i nádraží bude bez bariér

Zbytky léčiv

Podle hydrogeologa Josefa Vojtěcha Datla se v poslední době ve vodě objevují i látky, které se stále dostatečně nesledují, protože do předpisů dosud příliš nepronikly. „Jedná se o různé zbytky léčiv, hormonálních přípravků, antibiotika. Částečně se to týká i pesticidů či metabolitů,“ zmínil Datel.

Projekt vychází z návrhu Brňana Zdeňka Herblicha, který s ním v roce 2018 zvítězil v participativním rozpočtu. Zástupci města za něho zaplatí 2,95 milionu korun.

Odborníci se v Brně plánují zaměřit i na monitoring ovzduší. Nově chtějí měřit imise na dvanácti místech. „Kontinuální měření imisí bude mít za cíl identifikovat převládající zdroj a typ znečištění a pomocí vhodných určit zdroje znečištění. Stanice rozmístíme tak, aby pokrývali rovnoměrně celé Brno a ve výsledcích jsme pak mohli odlišili vliv zeleně, dopravy či průmyslových areálů,“ řekl Koláčný.

Převládající zdroj znečištění ovzduší ve městě je podle vedoucího oddělení kvality ovzduší Českého hydrometeorologického ústavu v Brně Jáchyma Brzeziny složité určit. „V Brně má, tak jako v každém velkoměstě, vyšší význam doprava, ale toto se může dost lišit v jednotlivých městských čtvrtích a místech. Stacionární, individuálně sledované zdroje jako třeba průmysl jsou na území města minimální. V některých oblastech se projeví i další zdroje jako například zemědělské práce či eroze půdy, což se týká hlavně nejjižněji položených míst Brna," nastínil Brzezina.

Vizualizace Janáčkova kulturního centra podle návrhu ateliéru M1.
Janáčkovo kulturní centrum: techniku sálu dají pod zem

Výstupem z projektu bude aktualizace Akčního plánu zlepšování kvality ovzduší, který má město od roku 2017. „Obsahuje dohromady devatenáct obecných opatření ke zlepšení kvality ovzduší, která dělají město, městské části nebo městské společnosti," přiblížila Kateřina Gardoňová z brněnského magistrátu.

Projekt mají pokrýt peníze z takzvaných Norských fondů, jejich poskytnutí momentálně není jisté. Zástupci města aktuálně počítají s náklady na projekt ve výši čtrnácti milionů korun.