Kampus měl vzniknout v kasárnách v brněnské ulici Jana Babáka. Na projektu pracovala škola od roku 2008 a dvě třetiny nákladů měla uhradit Evropská unie, zbytek by zaplatil stát. „Rozhodnutí ministra zrušit stavbu respektujeme a zajistíme výuku studentů v současných budovách," sdělil mluvčí školy Vladimír Šidla.
Ve třech budovách měla být aula pro pořádání promocí a výuku studentů, ve druhé knihovna a třetí měla sloužit jako logistické zázemí univerzity.
Šidla dodal, že současná aula v Kounicově ulici je malá. Kvůli pořádání promocí si musí univerzita pronajímat náhradní prostory. Promoce se tak konají například v Mahenově divadle nebo v aule Vysokého učení technického. Problémy má podle něj i knihovna, která z důvodu nedostatku místa sídlí v několika budovách.
Ministrovy výroky o neefektivním hospodaření škola odmítá komentovat. Z výročních zpráv vyplývá, že škola má roční rozpočet zhruba miliardu korun. Na škole studuje několik stovek budoucích vojáků i civilních zaměstnanců podporujících fungování armády. Podle Stropnického je rozpočet srovnatelný například s pražskou Vysokou školou ekonomickou, kterou navštěvuje dvacet tisíc studentů.
Připustil nicméně, že v nákladech na provoz vojenské univerzity se odráží skutečnost, že její pedagogové i studenti jsou současně zaměstnanci armády s vojenskými hodnostmi.
Jedinou vojenskou vysokou školu v zemi čekají pravděpodobně i personální změny. Koho by se měl odchod týkat ale zatím není jasné. „Očekávám, že rektor Bohuslav Přikryl sám předloží nějaký plán, který si buď obhájí, nebo ne. Změny jsou ale nutné," vysvětlil Stropnický.
Uvažuje i o tom, že by bakalářské a magisterské studium vojáků přešlo pod Vysoké učení technické v Brně a Univerzitě obrany by zůstalo jen postgraduální nebo specializované studium. „Jsme připraveni o změnách jednat," poznamenala mluvčí brněnské techniky Jitka Vanýsková.
