Tradičně levicový zůstal mezi městskými částmi jen Starý Lískovec. „Je to velké sídliště, žijí tu spíš chudší lidé, ti bohatší se dávno odstěhovali. Máme tu hodně důchodců, to určitě hraje roli. Taky mám pocit, že polovina dětí ze zdejších základních škol jde hned na učiliště a tím se začleňuje do té sociálně slabší oblasti,“ myslí si jeden z obyvatel Starého Lískovce Petr Kuběnský.
Jedině ve Starém Lískovci si tak dvouciferný zisk zapsali komunisté, měli jedenáct procent. Největší zisk měli i sociální demokraté a také Strana práv občanů Zemanovci s víc než pěti procenty.
Tradičně nejlepší výsledek si odnesli lidovci v Žebětíně, kteří jinak všude propadli a steží získali aspoň pět procent. „Měli jsme tu dvanáct procent. Ale musím říct, že mě to zklamalo, čekal jsem lepší výsledek, minule jsme měli čtrnáct a půl procenta,“ povzdechl si lidovecký starosta Žebětína Vít Beran.
Ani pět procent
Přílišný zisk si nezapsala ani Strana zelených. V Novém Lískovci, kde je starostkou bývalá jednička jihomoravkých zelených Jana Drápalová, se nedostala ani nad hranici pěti procent. Přesto tam zelení získali nejvíc hlasů ze všech městských částí. Rozdíly mezi městskými částmi se projevily i ve volební účasti. Mezi nejvyšší a nejnižští účastí byl totiž rozdíl skoro čtyřicet procent.
V Brně–středu totiž v letošních volbách volilo jen sedmačtyřicet procent lidí. To je o sedm procent méně než v minulých volbách a zároveň je to nejnižší účast v celém Brně.
I když tak v největším brněnském obvodu přišlo k urnám mnohonásobně víc voličů než v malých městských částech, v procentech účasti jej tyto městské části hravě převálcovaly. „Tato anomálie je jednoduše vysvětlitelná. Jsou tu totiž dva okrsky 1 a 18, kde jsou v seznamu zapsaní lidé s trvalou adresou na magistrátu,což jsou většinou bezdomovci,“ vysvětlil politolog Michal Pink.
Bezdomovci v drtivé většině případů volit nechodí a tak rapidně snižují procento účasti. „A protože se jejich počet z nejrůznějších důvodů neustále zvyšuje, každé volby je účast ještě o něco nižší,“ podotkl Pink.
Nejvyšší účast mívají pravidelně ty nejmenší městské části, třeba Ořešín nebo Útěchov, které se letos dostaly přes osmdesát procent. „Vlastně ani nevím, proč to tak je. U nás chodí hodně lidí volit pravidelně. Dokonce i ve volbách do Evropského pralamentu, kdy se účast pohybovala kolem osmadvaceti procent, jsme tu měli čtyřiačtyřicet,“ uvedla členka ořešínské volební komise Soňa Dvořáková.
Ořešín si letos navíc dva dny užíval pověst městské části s nejvyšší účastí. V údajích Českého statistického úřadu u něj totiž figuroval údaj 98,15 procent. „Byla to moje chyba v zápisu. Neuvedla jsem počet přijatých obálek, ale vydaných, což okamžitě zvedlo účast na tak neuvěřitelné číslo,“ vysvětlila Dvořáková.
