K čaji se dostal před pěti lety v Gruzii. „Přišli jsme do rodiny k místním. Uctili nás pálenkou. Později donesli vlastnoručně vypěstovaný čaj," vzpomíná Síč. Protože hosty čajové lístky zaujaly, Gruzíni je poslali k dalším známým, kteří pěstují čajové keře. „Ráno jsem se probudil v úplně cizím domě a měl u sebe několik sáčků s čajem," říká muž. S Gruzíny se spřátelil a od malopěstitelů čaj dováží do Brna. Experimentovat s lisováním začal před dvěma lety.

Z lístků vytváří koláče čaje velké přibližně jako dlaň. Z výlisku si lidé části ulamují a připravují z nich nápoj. Chuť starého čaje si zájemci zvládnou vylepšit i doma. „Lístky rozemnou na menší kusy a krátce je na sucho zahřejí na pánvi," radí Síč. Doba opékání se pohybuje od třiceti vteřin do nanejvýš dvou minut.

K lisování čaje používá Síč například vinařský lis. Koláč je vylisovaný do půlhodiny, ale listy muž připravuje až sedm týdnů předem. Lisováním se dá upravit i čerstvý čaj.

Pro další várku suroviny plánuje Síč do Gruzie letět. „Posledně jsem jel dodávkou a turečtí celníci mě obrali o velké peníze," lituje. Chtěli po něm asi deset tisíc korun a tvrdili mu, že peníze dostane zpět při odjezdu ze země, až se potvrdí, že zboží v Turecku tajně neprodal. „Na bulharských hranicích mi úředníci řekli, že to byl v podstatě úplatek a už svoje peníze neuvidím," říká.

Síč si chce zařídit pojízdnou lisovnu. Na ni potřebuje sehnat šedesát tisíc korun. Lidé mu už na internetu přispěli polovinu částky.