Venku běžný den na náměstí Svobody. Brňané mířící za prací či zábavou mluvící svobodně o čemkoli. Uvnitř šedivá realita dní minulého socialistického režimu. V říjnu na několik dní na náměstí Svobody vyroste dóm, ve kterém se díky projekci lidé vrátí v čase do dob před Sametovou revolucí. Od události na podzim uplyne třicet let.

Kulatému výročí se v Brně bude věnovat řada institucí, které připravily nejrůznější akce. Projekční dóm bude jedna z nich. Lidé přehled všech událostí najdou na nově spuštěném webu 30let.brno.cz.

Funguje od minulého týdne. Obsahuje třeba i archivní fotky. „Zveřejňujeme také výzvu všem, kteří se na snímcích z listopadu 1989 poznají, ať se nebojí sdílet vzpomínky. Pokud nám lidé zašlou fotografie z té doby, rádi je do galerie přidáme,“ zmínila brněnská zastupitelka Kristýna Černá.

V listopadu 1989 demonstrovalo i Brno. Kromě řady protestů se uskutečnila i generální stávka.

SLOVNÍK PRO MLADÉ

Web chce také vzdělávat. „Mladším přijde vhod publikovaný slovníček výrazů, jako bony, spartakiáda nebo znárodnění,“ upozornila Černá.

Každé ze slov v malém slovníku navíc doplňují informace související s Brnem, takže třeba u hesla vekslák se lidé dozví také to, že nejsnadněji se na nelegální prodejce valut dalo v Brně narazit v pasáži Jalta.

Součástí oslav třicátého výročí listopadových událostí 1989 v Brně bude řada výstav.

Jednu z nich, pořádanou iniciativou Společně Brno a věnující se průlomovým událostem z doby minulého režimu, již lidé najdou na Malinovského náměstí. Další se chystají. „V listopadu otevřeme výstavu o Železné oponě. V muzeu vyroste replika ostnatých zátarasů a také rotní signální stěny, které měly izolovat obyvatele tehdejšího Československa před okolním světem,“ přiblížila za Technické muzeum Brno Zuzana Betáková.

Hlavní oslavy, sedmnáctého listopadu, zůstanou v režii studentů, lidé se tradičně dočkají pietního aktu a lampionového průvodu.

ČTYŘICET TISÍC LIDÍ

I když stěžejním dnem oslav je sedmnáctý listopad, v roce 1989 největší protesty v Brně připadly až na další dny. „První velká demonstrace se v Brně konala v pondělí dvacátého listopadu,“ zmínila na Internetové encyklopedií dějin Brna její administrátorka Jitka Šibíčková. Po sedmi dnech demonstrací události v Brně vrcholily generální stávkou, na náměstí Svobody přišlo čtyřicet tisíc lidí.

V listopadu 1989 demonstrovalo i Brno. Kromě řady protestů se uskutečnila i generální stávka.

JAK VIDÍ ČEŠI LISTOPAD?

Víte, kolik lidí věří, že byly za socialismu zakázané potraty? Pamatujete si na závodní dovolené nebo cestovní doložky? I na takové otázky odpovídali čtenáři Deníku v unikátním projektu, který připravilo k výročí 17. listopadu vydavatelství Vltava Labe Media. „V celorepublikové anketě Jak vidí Češi listopad jsme zjišťovali názory lidí na různé stránky života před rokem 1989 a nyní. Do ankety se zapojilo téměř deset tisíc lidí, což jsme vůbec nečekali,“ říká ředitel redakcí Deníku Roman Gallo.

Výsledky ankety a témata na ni navázaná budou součástí Deníku Rovnost (a Deníku po celé republice) od prvního říjnového týdne až do 17. listopadu.

Tipy na akce:
září – listopad - komentované prohlídky po Brně pořádané turistickým informačním centrem Zn. Klíče sebou, Zn. Bony sebou a Zn. Jízda retro Karosou (průvodci ukáží ikonická místa Brna osmdesátých let minulého století)
14. října – 19. října -  speciální promítání a výstava na náměstí Svobody (na náměstí vyroste projekční dóm, ve kterém se lidé přenesou v čase do doby komunistického Československa)
11. listopad – zahájení výstavy Železná opona 1948-1989 v Technickém muzeu Brno (výstava přiblíží hranice totalitního státu, součástí vernisáže bude videomapping)
17. listopad – tradiční pietní akt a lampionový průvod městem v režii studentů
18. a 19. listopad – série debat o minulém režimu a polistopadovém vývoji v kině Scala

Hranice, kde se umíralo. Popíše ji nová kniha

Brno – Žili jen pár kilometrů od sebe, přesto k sobě nemohli zajet na návštěvu nebo na výlet. Na čtyři desetiletí v minulém století rozdělila lidi v Evropě železná opona. Oddělila od sebe státy východního a západního bloku nejen ideologicky, ale prostřednictvím neprostupných hranic také fyzicky. Temné kapitole i československé minulosti se věnuje nová kniha, na jejíž přípravě se podíleli odborníci z brněnského technického muzea. V pondělí ji oficiálně představili.

Kniha je součástí projektu, na kterém brněnští badatelé pracují s kolegy z Městského muzea Horn v Dolním Rakousku. „Odborné vědecké studie se ve vydávané publikaci z různých úhlů pohledu zabývají neprostupnou, sedm tisíc kilometrů dlouhou hranicí rozdělující Evropu na dvě části,“ popsala knihu Pavla Stöhrová z muzea.

Kapitoly v knize se zabývají třeba zřízením Pohraniční stráže nebo emigrací, lidmi, kteří za pokus o útěk za hranice zaplatili životem nebo působení spolupracovníků zpravodajských služeb.

Nová kniha nebude běžně k dostání. „Poputuje ale do škol, gymnázií a knihoven, které o ni projeví zájem,“ upozornila mluvčí brněnského technického muzea Šárka Motalová.