Venku běžný den na náměstí Svobody. Brňané mířící za prací či zábavou mluvící svobodně o čemkoli. Uvnitř šedivá realita dní minulého socialistického režimu. V říjnu na několik dní na náměstí Svobody vyroste dóm, ve kterém se díky projekci lidé vrátí v čase do dob před Sametovou revolucí. Od události na podzim uplyne třicet let.
Kulatému výročí se v Brně bude věnovat řada institucí, které připravily nejrůznější akce. Projekční dóm bude jedna z nich. Lidé přehled všech událostí najdou na nově spuštěném webu 30let.brno.cz.
Funguje od minulého týdne. Obsahuje třeba i archivní fotky. „Zveřejňujeme také výzvu všem, kteří se na snímcích z listopadu 1989 poznají, ať se nebojí sdílet vzpomínky. Pokud nám lidé zašlou fotografie z té doby, rádi je do galerie přidáme,“ zmínila brněnská zastupitelka Kristýna Černá.
SLOVNÍK PRO MLADÉ
Web chce také vzdělávat. „Mladším přijde vhod publikovaný slovníček výrazů, jako bony, spartakiáda nebo znárodnění,“ upozornila Černá.
Každé ze slov v malém slovníku navíc doplňují informace související s Brnem, takže třeba u hesla vekslák se lidé dozví také to, že nejsnadněji se na nelegální prodejce valut dalo v Brně narazit v pasáži Jalta.
Součástí oslav třicátého výročí listopadových událostí 1989 v Brně bude řada výstav.
Jednu z nich, pořádanou iniciativou Společně Brno a věnující se průlomovým událostem z doby minulého režimu, již lidé najdou na Malinovského náměstí. Další se chystají. „V listopadu otevřeme výstavu o Železné oponě. V muzeu vyroste replika ostnatých zátarasů a také rotní signální stěny, které měly izolovat obyvatele tehdejšího Československa před okolním světem,“ přiblížila za Technické muzeum Brno Zuzana Betáková.
Hlavní oslavy, sedmnáctého listopadu, zůstanou v režii studentů, lidé se tradičně dočkají pietního aktu a lampionového průvodu.
ČTYŘICET TISÍC LIDÍ
I když stěžejním dnem oslav je sedmnáctý listopad, v roce 1989 největší protesty v Brně připadly až na další dny. „První velká demonstrace se v Brně konala v pondělí dvacátého listopadu,“ zmínila na Internetové encyklopedií dějin Brna její administrátorka Jitka Šibíčková. Po sedmi dnech demonstrací události v Brně vrcholily generální stávkou, na náměstí Svobody přišlo čtyřicet tisíc lidí.
JAK VIDÍ ČEŠI LISTOPAD?
Víte, kolik lidí věří, že byly za socialismu zakázané potraty? Pamatujete si na závodní dovolené nebo cestovní doložky? I na takové otázky odpovídali čtenáři Deníku v unikátním projektu, který připravilo k výročí 17. listopadu vydavatelství Vltava Labe Media. „V celorepublikové anketě Jak vidí Češi listopad jsme zjišťovali názory lidí na různé stránky života před rokem 1989 a nyní. Do ankety se zapojilo téměř deset tisíc lidí, což jsme vůbec nečekali,“ říká ředitel redakcí Deníku Roman Gallo.
Výsledky ankety a témata na ni navázaná budou součástí Deníku Rovnost (a Deníku po celé republice) od prvního říjnového týdne až do 17. listopadu.
Tipy na akce:
• září – listopad - komentované prohlídky po Brně pořádané turistickým informačním centrem Zn. Klíče sebou, Zn. Bony sebou a Zn. Jízda retro Karosou (průvodci ukáží ikonická místa Brna osmdesátých let minulého století)
• 14. října – 19. října - speciální promítání a výstava na náměstí Svobody (na náměstí vyroste projekční dóm, ve kterém se lidé přenesou v čase do doby komunistického Československa)
• 11. listopad – zahájení výstavy Železná opona 1948-1989 v Technickém muzeu Brno (výstava přiblíží hranice totalitního státu, součástí vernisáže bude videomapping)
• 17. listopad – tradiční pietní akt a lampionový průvod městem v režii studentů
• 18. a 19. listopad – série debat o minulém režimu a polistopadovém vývoji v kině Scala
Hranice, kde se umíralo. Popíše ji nová kniha
Brno – Žili jen pár kilometrů od sebe, přesto k sobě nemohli zajet na návštěvu nebo na výlet. Na čtyři desetiletí v minulém století rozdělila lidi v Evropě železná opona. Oddělila od sebe státy východního a západního bloku nejen ideologicky, ale prostřednictvím neprostupných hranic také fyzicky. Temné kapitole i československé minulosti se věnuje nová kniha, na jejíž přípravě se podíleli odborníci z brněnského technického muzea. V pondělí ji oficiálně představili.
Kniha je součástí projektu, na kterém brněnští badatelé pracují s kolegy z Městského muzea Horn v Dolním Rakousku. „Odborné vědecké studie se ve vydávané publikaci z různých úhlů pohledu zabývají neprostupnou, sedm tisíc kilometrů dlouhou hranicí rozdělující Evropu na dvě části,“ popsala knihu Pavla Stöhrová z muzea.
Kapitoly v knize se zabývají třeba zřízením Pohraniční stráže nebo emigrací, lidmi, kteří za pokus o útěk za hranice zaplatili životem nebo působení spolupracovníků zpravodajských služeb.
Nová kniha nebude běžně k dostání. „Poputuje ale do škol, gymnázií a knihoven, které o ni projeví zájem,“ upozornila mluvčí brněnského technického muzea Šárka Motalová.