Recept na napravení české politiky mají iniciátoři výzvy jednoduchý. Významně pomoci má podle nich otevření parlamentní vyšetřovací komise lidem. „Navrhujeme změnu jednacího řádu poslanecké sněmovny tak, aby bylo možné vytvářet občanskou vyšetřovací komisi. Ta bude mít za úkol rozkrýt napojení politiků na klientelistické sítě, mafiány a organizovaný zločin," sdělil režisér a zástupce sdružení Veřejnost proti korupci Břetislav Rychlík.

Iniciátoři se podle něj inspirovali v zemích na západ od českých hranic. „Je to model fungující ve všech demokratických zemích světa. Když vypustíme z jednacího řádu větu o tom, že do komise mohou jen poslanci, otevře se možnost zvolit do ní nezávislé a uznávané osobnosti," řekl Rychlík. Jako příklad uvedl kardinála Miloslava Vlka či vědce Ivana Havla.

Komisaře by podle plánu iniciativy navrhovala občanská sdružení, volil je parlament a prověřovala Bezpečnostní informační služba pro práci s utajovanými informacemi.

Podporu pro svůj plán chtějí aktivisté najít přímo u politiků. „Odešleme dopis s žádostí o podporu všem předsedům stran. Už jsme také jednali s předsedou senátu a ten byl vstřícný," konstatoval sociolog Ivan Gabal.

Pokud politici nesplní požadavek iniciativy, hodlají na to její členové upozorňovat i v nastávající předvolební kampani. „Budeme se poslanců v našich krajích ptát co je k tomu vedlo," řekl Rychlík.

Iniciátoři také nevyloučili případné razantnější projevy nespokojenosti. „Třeba studenti se už jednou dokázali sjednotit proti hrozbě, že klientelistické struktury ovládnou vysoké školy. Věřím, že to dokáží i když teď jde o celou republiku," upozornil Pavel Troubil z iniciativy Studentské Jaro.

Podle politologa Lubomíra Kopečka není vyloučené, že politici na výzvu přistoupí. „Pokud se podaří iniciátorům vytvořit dostatečně velký tlak a třeba na Václavské náměstí dostat padesát tisíc lidí, politici ustoupí. Ovšem vyšetřovací komise jsou ze zákona vymezeny tak, že prakticky nemají pravomoci. O praktickém efektu tedy pochybuji," upozornil Kopeček.