Těšíte se už, až tato koronavirová krize skončí a budete mít dovolenou?

Myslím, že všichni zaměstnanci se těší na to, až se jim vrátí děti do škol. Až si vezmou dovolenou a odjedou někam, kde se zase chvíli bude starat někdo o ně.

Myslela jste si v březnu, kdy pandemie v České republice začala, že potrvá tak dlouho?

Všichni jsme si byli vědomí, že na podzim druhá vlna přijde. Ale kdyby nám někdo na začátku řekl, že to bude trvat takhle dlouho, úplně bychom tomu nevěřili. Možná je dobře, že to nevíme dopředu. Nikdo asi nečekal, že se pandemie bude takto vyvíjet a každá vlna bude o něco horší. Situace po Vánocích je asi nejhorší od začátku pandemie.

Minulé pondělí jihomoravští záchranáři vyjížděli k 350 výjezdům, což je nejvíce v historii jihomoravské záchranky. Kolik výjezdů jste reálně schopní denně zvládnout?

Máme v průměru asi 270 výjezdů za den, 350 byl skutečně rekord. Záleží, jak jsou výjezdy rozložené. Vzhledem k tomu, že největší nápor výjezdů byl v denní době, je to problém, protože se kumulují.

Museli jste kvůli tomu posilovat posádky?

Samozřejmě jsme reagovali. Hned další dny jsme posílili o jednu výjezdovou skupinu v Brně, záchranářské auto bez lékaře. Zároveň jsme přidali na dispečink jednoho lékaře, který tam slouží pro konzultaci s volajícími a může pomoci rozhodnout, zda posádku vyslat na výjezd. Zároveň může i sám vyjet.

Byli jste už při 350 výjezdech na maximu?

Ještě máme rezervy. Dalo by se posádky navýšit, ale limituje nás lidský faktor. Máme určité procento nemocnosti. Jako je to problém v nemocnicích, tak i u nás. Naštěstí se počet výjezdů v posledních dnech stabilizoval, teď jsme na dlouhodobých průměrech.

Kolik zdravotníků je nyní nakažených koronavirem?

Aktuálně máme asi dvě desítky nemocných, ale od začátku epidemie covidem prošlo téměř 130 záchranářů nebo lékařů, což je přibližně čtvrtina našich zdravotnických pracovníků.

Jak dlouho myslíte, že dokážete vydržet v aktuálním pracovním tempu?

Máme za loňský rok stovky dní nevybrané dovolené. Pokud určité procento lékařů a záchranářů chybí, zbytek jede na doraz, má nakumulované služby. Tato situace trvá už dlouho a zdravotníci jsou vyčerpaní. Kdyby se situace zmírnila, hned umožníme zaměstnancům, aby si vybírali dovolenou a mohli si odpočinout a nabrat nové síly.

Využíváte i pomoci dobrovolníků nebo studentů?

Pouze v krajském operačním středisku jsme využili studenty. Koordinovali nám odběrové týmy. Ve výjezdových skupinách si vystačíme s vlastními zaměstnanci.

Čím byl způsobený zvýšený počet výjezdů?

Statisticky evidujeme zhruba polovinu výjezdů, které souvisí s koronavirem. Ať už výjezdy ke covid pozitivním pacientům, k těm, kde je podezření na koronavirus, nebo dušnosti a teploty.

Ředitelka krajských záchranářů Hana Albrechtová.Zdroj: ZZS JMKVyjíždíte k pacientům i vy?

Mívám čtyři dvanáctihodinové směny měsíčně. Teď jsem například měla dvě sobotní noční služby. Jezdím na územním oddělení Břeclav.

Je to pro vás i částečné odreagování?

Je to úplně jiný způsob práce. V kanceláři je to spíše administrativa, organizační práce. Při výjezdech musíte sáhnout pro úplně jiné vědomosti. Svým způsobem je to pro mě nyní odreagování.

Máte na záchrance dostatek ochranných pomůcek, jako jsou třeba respirátory?

Ano. Přes léto jsme se poměrně dostatečně zásobili. Průběžně zásoby doplňujeme. Nyní máme velkou spotřebu, protože asi na dvě třetiny výjezdů jezdíme v plné výbavě. Máme overaly, štíty, brýle, respirátory. Poslední dny jsme vybavili posádky nanorespirátory, které jsou ekonomičtější, než klasické a mají delší životnost. Filtry vydrží řádově týdny a mají účinnost jako respirátor FFP3.

Měli vaši zaměstnanci ze začátku strach z nákazy?

Měli a mají doteď, to se asi nezměnilo. Ale když už se do ochranného overalu oblékáte popadesáté, je to jiné, než poprvé. Dneska už to berou více rutinně. Ovšem vždycky se snaží maximálně chránit.

Setkáváte se i s hovory na záchranářskou linku typu, že se lidé třeba jen nemohou dovolat na hygienu?

Poslední dny máme nárůst hovorů asi o dvacet procent. Je potřeba říct, že některé z nich nepatří na linku 155. Pak buď odkazujeme na informační linky, případně aby se volající dotázali obvodního lékaře. Pokud je prostor, samozřejmě poradíme a pomůžeme i my.

Stává se, že jsou volající v současné koronavirové době agresivní?

Nervozita stoupá na všech úrovních. Ať už na straně obyvatel nebo i zdravotnického personálu. Pokud se lidé nemohou dovolat na informační linku nebo obvodnímu lékaři, jsou pochopitelně bezradní. Proto jsme také žádali o pochopení, když pacienti čekají na sanitku déle, než jsou zvyklí.

S čím by měli lidé v této době počítat, když volají na záchranářskou linku?

Pokud se jedná o ohrožení na životě, volání na linku 155 je naprosto na místě. Nemělo by se stát, že pacienti budou čekat na sanitku déle, než je dojezdová doba. Avšak u případů, kdy se nejedná o akutní ohrožení na životě, se může při zvýšené výjezdovosti stát, že čekají na sanitku o nějakou minutu déle. A to proto, že výjezdová skupina vyráží ze vzdálenějšího místa nebo jsou posádky vytížené a volající musí počkat, až se posádka uvolní.

Stává se, že vám pacienti při hovorech některé skutečnosti záměrně nebo i neúmyslně zatajují?

Často zjišťujeme na místě jiné informace, než byly hlášené operátorovi. Potom je to problém. Pokud pacient nenahlásí teplotu, nebo že je v karanténě, i když se jej na to dispečer zeptá, pak posádka nemá nejvyšší stupeň ochrany a je vystavená velkému riziku nákazy.

Byla jste mezi prvními, kteří se dali očkovat proti covidu. Jaký je zájem mezi zdravotníky jihomoravské záchranky o očkování?

Asi tři čtvrtiny našich zaměstnanců projevily zájem nechat se očkovat. Nyní jsou všichni naočkování.

Co byste vzkázala lidem, kteří se třeba ještě pro očkování nerozhodli?

Rozhodnutí je na každém, ale já jsem zastáncem očkování a myslím si, že je to jediná cesta z této pandemie ven. Věřím, že pouze tak se můžeme vrátit do normálního života.

Kdo je Hana Albrechtová

Ředitelka krajských záchranářů Hana Albrechtová.Zdroj: ZZS JMKNarodila se 1. srpna 1970 ve Valticích na Břeclavsku. Má dva syny.

Vystudovala Lékařskou fakultu Masarykovy univerzity v Brně. Od roku 1995 pracuje jako lékařka na oddělení ARO a u zdravotnické záchranné služby.

U Zdravotnické záchranné služby Jihomoravského kraje působí od roku 2004. Prvního ledna 2019 se stala její ředitelkou.

Ve volném čase ráda jezdí na kole a lyžuje, chodí po horách, hraje golf, cestuje.