Den za dnem do domu tehdy museli jezdit policisté a hlídky sbírat použité injekční stříkačky, vedle kterých se válely prázdné nádoby s pervitinem nebo heroinem. Den za dnem řešili vykradené sklepy, vyháněli bezdomovce, kteří si ze společných prostor dělali noclehárnu. „Fetovali tu, opíjeli se a pak se nám klidně vykáleli na schodech. Jednou je policie vyhodila, hned byli zpátky. V mezipatrech spolu často souložili. Po celém Brně jsme byli adresou drogového supermarketu,“ popsala realitu domu jeho obyvatelka Olga Strouhalová.

Postarali se o ni obyvatelé dvou bytů. Jednoho obecního, kde na malé ploše bydlelo sedm nájemníků a jednoho sociálního. „Když se na nás obyvatelé Tržní ulice obrátili, většinou si stěžovali hlavně na hluk způsobený křikem či hlasitou hudbou. Několikrát nás upozornili na nezvanou návštěvu, která chtěla ve společných prostorách domu přenocovat. Předmětem jejich stížností byl také nepořádek,“ nastínila mluvčí brněnské městské policie Markéta Skřivánková.

V neustálém řevu, nepořádku a strachu museli obyvatelé domu žít téměř tři roky. „Jakýkoli úklid nebo opravy postrádali smysl. Jednoho uklízeče fyzicky napadli. Konflikty a rvačky byly na denním pořádku, jednou se tu dokonce střílelo,“ doplnila Strouhalová.

Problém byl natolik kritický, že se jim museli zabývat i brněnští radní. Jenže nic nepomáhalo.

Vystěhovat nájemníky exekučně se podařilo až o rok později. Konkrétně 18. ledna 2022. Problémovou domácností byli totiž lidé z projektu Rapid Re-housing a vystěhovat je dříve nebylo kvůli legislativnímu procesu možné. „Problémového nájemníka není možné vystěhovat bez rozhodnutí soudu. Vzhledem k délce soudních procesů v České republice se může tento úkon časově protáhnout až na několik let,“ vysvětlil brněnský radní Robert Kerndl.

Aktuálně je sociální byt neobsazený a obyvatelé domova mohou žít v klidu. „Zatím. Snad to tak zůstane. Opravdu by mě zajímalo, podle jakých kritérií ty nájemníky vybírají,“ povzdechla si Strouhalová, která pro sebe i sousedy v městských bytech požadovala za všechna příkoří snížení nájemného.

Jenže toho nakonec nedosáhla. Rada města Brna sice byla pro, ale zastupitelstvo proti. Obdobné problémy totiž řeší v řadě oblastí a městských částí a zastupitelé měli obavu, že by se z případu stal precedent.