Horké slunce posledních dní doslova praží na trávník mezi budovami brněnského Retro muzea Na statku. Jeho majitel Lukáš Fajtl na úporné horko nehledí a dlouhé hodiny v žáru čistí a skládá historické kočárky. Konstrukce vozítek, ve kterých trávily první měsíce života třeba i Husákovy děti, leští celá rodina. Žena, babička, pomáhají také děti. Retro muzeum je totiž soukromou institucí, vzniklou ze sběratelské vášně a letos chce ke svým třetím narozeninám nadělit návštěvníkům novou expozici kočárků.

I letošní narozeniny muzea chce Fajtl, stejně jako každý rok od jeho vzniku, oslavit akcí Setkání na statku. Bude v sobotu patnáctého srpna. „Otevření výstavy desítek kočárků pro děti i panenky s ní spojíme. Kočárky jsou z padesátých až devadesátých let minulého století. Vystavím v ní i kočárek, ve kterém jsem se vozil já,“ usmívá se sběratel.

Retro muzeum Na statku

• co lze vidět: tisíce předmětů z minulého století (domácnost, hračky, elektronika), sbírka trabantů, expozice zemědělství
• novinka: expozice kočárků pro děti a panenky
• období: 50. – 90. léta
• adresa: Pěstitelská 155, Brno
• otevírací doba: o víkendech

Vozítka lidé najdou na půdě v budově, jejíž spodní patro zabírá výstava historických aut. V muzeu si proto každý najde to své.

Právě kočárky jsou nejžhavější novinkou, za tři roky existence muzea, které je nyní jedinou podobnou institucí svého druhu v Brně, ale jeho majitel rozšířil všechny sbírky. „V hlavní části mám teď asi dvacet tisíc věcí a přibývají další. Nejvzácnější jsou historické, ještě nerozbalené potraviny s obsahem. Ty se shání těžko, jde o spotřební tovar. Vždy se divím, pokud na něco takového narazím, je to spíše výjimka. Potraviny totiž nejsou něco, co by si lidi odkládali na památku. Velmi rád bych nyní sehnal originální, zabalený dobový Vitacit,“ říká Fajtl.

Sám aktivně objíždí burzy, starožitnictví a pátrá po nových kouscích, potěší ho ale, i když mu lidé předměty z minulosti donesou. Kromě Vitacitu má největší zájem o původně zabalené a neporušené potraviny a drogerii.

Policie, úsekové měření rychlosti, radar. Ilustrační foto
Na D1 na Brněnsku začalo měření rychlosti. Kvůli zklidnění dopravy

Za tři roky vypozoroval, že nejčastější větou návštěvníků je nostalgický povzdech, Jé, to jsme měli taky doma. „Chodí ke mě pravidelně jeden návštěvník, pán, který vždy sebou ještě přivede třeba nějakého známého. A vždycky mi říká, že do muzea jde na film svého mládí, připomenout si svět a život, ve kterém vyrůstal,“ popisuje Fajtl zkušenosti.

Často se podle něj stává i to, že lidé ho prosí, aby jim některý exponát prodal. „Velká část je stále funkční a třeba o kuchyňských pomůckách lidé tvrdí, že ty z minulého století byly nejkvalitnější. Takže není zřídkavé, že mi někdo donese nějaký nefunkční starý mixér a chce, abych mu ho vyměnil za ten náš, funkční," vzpomíná Fajtl na vtipné příhody.

Jelikož za rok narazí na tisíce zajímavých kousků, kterými postupně muzeum obohacuje, těžko mezi nimi hledá nějaký, který by vyčníval z davu. „Kuriózní ale byla situace s dobovou střelnicí. Při jednom ročníku Setkání na statku jsme uspořádali soutěž, při které si lidé mohli vystřelit pouťové růžičky. A tehdy jsem si řekl, že by bylo skvělé mít i skutečnou dobovou střelnici z poutě. Krátce poté jsem náhodou šel k jednomu známému, a on ji měl na zahradě. Byla úplně zapadlá v zemi, stála tam třicet let. Takže vydolovat jí z toho dvorku, domluvit se se sousedem, zajistit techniku a dostat ji na cestu bylo šílené. Ale povedlo se, tak ji máme tady," říká sběratel.

Ilustrační foto.
Nově nakažení na jižní Moravě: hlavně mladí a "dovoz" z Chorvatska či Ukrajiny

Počátky retromuzea sahají do doby, kdy Fajtl začal sbírat historická auta. Nyní jeho muzeum zahrnuje předměty za všech oblastí života, samostatnou expozici si kromě aut vysloužilo ještě zemědělství. „Mým snem je zde vybudovat elektrodům, expozici s elektronikou. Takovou, kde by si lidé mohli na exponáty i sáhnout,“ říká. Kdy se mu splní, ale zatím není jasné. Všechno totiž dělá jako soukromník sám.