Odjezd: v pondělí navečer z Hustopečí na Břeclavsku. Stezka vede těsně vedle dálnice. Cyklista má po pravé ruce kamiony, po levé krajinu jako z francouzské Provence. Do Velkých Pavlovic testovací tým přijel nádhernou krajinou s vinohrady. Terén vedl převážně po polních cestách. Vinaři na vinařské stezce André na potenciální návštěvníky na kolech nečekali. Sklepy byly většinou zavřené.
Ve Velkých Pavlovicích zachránil tradici Ukrajinec nabízející červené víno. Nechtěl za to ani korunu. Vinné sklepy v Kraví hoře v Bořeticích měly také zavřeno. Nakonec se cyklistů jeden z vinařů ujal a k ochutnávce pustil z magnetofonu dvojici Eva a Vašek. Kopec do Vrbice byl zkouškou fyzické zdatnosti. Ve zdejších unikátních sklepech bylo ale také bohužel liduprázdno. Obyčejné cesty „Nejsou to žádné cyklostezky, ale obyčejné cesty. A značení taky nic moc,“ hodnotí vinařské cyklostezky Ctirad Šedý z Hustopečí.
Učitel tělocviku je má důkladně projeté. I turisté, kteří kvůli cyklotrasám přijíždějí, mají námitky. „Špatně se jede polní cestou nebo po betonových panelech. I tak je to ale úžasné,“ řekla Eva Horká z Berouna. Aby ochutnala vína, musela zazvonit na označený sklep. „Nevěděla jsem, jestli si to můžu dovolit, ale nakonec to bylo příjemné,“ řekla.
Tomáš Janík z Hustopečí provozuje služby pro cyklisty. Proto najel na cyklostezkách asi sto sedmdesát kilometrů. Aby si je vyzkoušel. „Některé cesty jsou hrbolaté, neupravené, což může být problém hlavně pro začátečníky. Po žádné cyklostezce se nedá ujet s vozíkem za kolo pro dítě v kuse pět kilometrů. I krátký neupravený úsek takový výlet zhatí,“ řekl.
Ideální prý není ani značení. „Kdo nezná například okolí Nových mlýnů nebo Lednice, zabloudí,“ dodal. Ročně projedou po cyklostezkách v kraji tisíce lidí. „Všichni nejsou spokojeni a my o tom víme. Cesty jsou vedeny co nejblíž k vinicím. Na úpravy povrchů je málo peněz. Proto se snažíme ve spojení s obcemi žádat o dotace, aby se cyklistům jezdilo pohodlněji,“ řekl Luboš Kala z Nadace Partnerství.
Stezky předběhly dobu
„Projekt Moravských vinařských stezek předstihl dobu. Když vznikal, vinaři nebyli připraveni nabídnout služby,“ tvrdí Jan Grombíř z Nadace Partnerství. Je manažerem projektu Moravské vinařské stezky. „Když jsem na začátku jel po vinařské cyklostezce, skončil jsem v hospodě. Sklepy byly zavřené. To dnes není,“ říká.
I teď je to někde tak, že se turisté do sklepů ještě nedostanou?
Vinařská turistika funguje tam, kde se na to specializují. Vinařů na vinařských stezkách jsou bohužel jen desítky.
Vyplatí se vůbec vinařům cyklisté?
Velkým vinařským firmám ne. Střední vinaři připravují pro cyklisty speciální programy. Problém je ale s ekonomikou. Vinařský fond si dal podmínku, že v publikacích a propagačních materiálech a průvodcích budou jen registrovaní vinaři, ti, kteří smějí víno oficiálně prodávat. Je ale spousta vinařských uliček, kde působí malí vinaři. Takové sklepy zůstanou pro turisty zavřené.
Proč to tak je?
Starším vinařům nestojí za to vyřizovat si složitá povolení. Cyklisté kritizují úroveň terénů.
Je co kritizovat?
Zdejší cyklostezky nejsou ideální. Jeden kilometr stojí ale dva miliony korun a na to nemáme. Do konce roku opravíme značení. Na rozcestnících se objeví i nejbližší cíle.
Změnily se služby na vinařských cyklostezkách?
Dopředu je posunul projekt Cyklisté vítáni. Certifikát mají na cyklisty připravená zařízení, restaurace, ubytovny. V kraji jich je stovka.
Co musí takový podnik mít?
Například stojany na kola, opravnu kol nebo možnost zůstat jen na jednu noc.
