Více čtvrt milionu korun. Takovou částku se zavázala vyplatit brněnská zoo své bývalé zaměstnankyni Ludmile Krejčové, která se žalobou domáhala zrušení výpovědi. Zoo je přitom příspěvkovou organizací Brna, spor chce proto prověřit i vedení města. „Je nutné objasnit okolnosti výpovědi i to, jaké peníze a proč se vyplácejí,“ uvedla náměstkyně brněnského primátora Jana Bohuňovská, do jejíž kompetence zoo spadá.

Peníze, které má zoo vyplatit, jsou součástí dohody, kterou obě strany uzavřely před soudem koncem loňského roku a na základě které vzala Krejčová svoji žalobu zpět.

Spor odstartoval před rokem, kdy se vedení zoo rozhodlo přeřadit chovatelku Krejčovou z pracoviště na Stálé akvarijní výstavě v Radnické ulici k parohatým zvířatům na Mniší hoře. „Potřebovali jsme vyřešit situaci ohledně těhotenství jiné chovatelky. Mělo jít jen o několikaměsíční záskok,“ uvedl ředitel zoo Martin Hovorka.

Krejčová se však ohradila, takovou práci nemůže dělat kvůli svému zdravotnímu stavu. „Mám nezhoubný nádor na ledvinách a nemohu pracovat v chladném prostředí ani dělat těžkou práci u velkých zvířat. Proto jsem měla ve smlouvě uvedeno, že pracuji jako chovatelka na Stálé akvarijní výstavě. Ostatní zaměstnanci tam mají jen blíže neurčené označení chovatel,“ popsala pětapadesátiletá Krejčová.

Ředitel zoo ovšem tvrdí, že o zdravotních problémech Krejčové do té doby nevěděl a za daných podmínek ji jako chovatelku nemohl zaměstnat na žádném pracovišti zahrady. „Kdyby se jí něco stalo, musela by zoo platit vysoké odškodnění. To jsem nemohl riskovat,“ uvedl Hovorka.

Zoo proto začala s Krejčovou jednat o ukončení pracovního poměru i odstupném. „Jenže mě práce v expozici ryb velice bavila a rozhodně jsem o ni nechtěla přijít,“ vysvětlila Krejčová, proč na dohodu nepřistoupila. Zoo jí následně dala výpověď, kvůli které podala Krejčová žalobu.

Společnou řeč našly obě strany až před soudem a loni v prosinci se jim podařilo uzavřít dohodu. Ta se však zřejmě stane jádrem dalšího sporu. Částku, kterou má zoo Krejčové vyplatit, si totiž obě strany vysvětlují jinak. „Jde především o dorovnání platu a odstupné ve výši devítinásobku hrubé mzdy, což vyplývá z písemné komunikace mezi právníky před uzavřením dohody. Částku proto také snížily povinné odvody ze mzdy,“ tvrdí Hovorka.

Podle Krejčové je částka myšlena jako odškodnění. „Návrhů na dohodu bylo mnoho a obsahovaly různé body. Z konečné verze ale rozhodně neplyne, že tato částka souvisí s dorovnáním mzdy. Není možné, aby si zoo dohodu přetvořila k obrazu svému,“ tvrdí Krejčová.

Zmínka o tom, z jakých položek se vyplacená částka skládá a za co ji má zoo vyplatit, v konečné dohodě uzavřené před soudem chybí. Právník Radek Ondruš však dává za pravdu spíše zoologické zahradě. „Pokud byla dohoda uzavřena před soudem, soud neměl o uvedené částce žádné pochybnosti. Musela být tedy založena na předchozí dohodě,“ konstatoval právník.