Toto zařízení spolu se dvěma brněnskými fakultními nemocnicemi přitom mělo ve městě v případě krize zajistit akutní péči. Přes třicet civilních doktorů z vojenské nemocnice se v pátek ve svém prohlášení rozhodlo vyjádřit svůj nesouhlas s krizovým plánem. „Protestujeme proti tomu, že bychom měli nahrazovat lékaře ve výpovědi a riskovat tak navíc pochybení při nezvládnutelném množství práce,“ píší lékaři ve svém prohlášení.
To podepsala většina lékařů z interny, neurologie, chirurgie i ARO, kterých se přesčasy týkají. „Odmítáme přebírat péči o pacienty z jiných zdravotnických zařízení jen z důvodu omezení jejich provozu touto akcí, jak bylo prezentováno ministrem zdravotnictví v krizovém scénáři,“ konstatují dále civilní lékaři.
Jejich kolegové, vojenští doktoři, protestovat ani podávat výpovědi nemohou, jsou totiž vázáni služebním zákonem. „Jsou tím pádem nedobrovolnými rukojmími této krizové situace,“ uvedl předseda Lékařského odborového klubu Vojenské nemocnice Martin Chochlík.
Podle ředitele vojenské nemocnice Antonína Vodáka je krok civilních lékařů pochopitelný. „Chtějí zkrátka vyjádřit svoji podporu kolegům z ostatních nemocnic, což jim samozřejmě nezazlívám,“ řekl Vodák. Stále však doufá, že se situaci podaří vyřešit dohodou. „V této chvíli se ministerstvu zdravotnictví daří postupovat tak, že by to lékaři mohli akceptovat,“ myslí si ředitel.
Ministr zdravotnictví Leoš Hegr v pátek lékařům navrhl, že díky změnám úhradové vyhlášky půjde letos do nemocnic o dvě miliardy korun víc, než se plánovalo. Nastínil i další reformní kroky. Jednání o tom, zda lékaři svoji protestní akci ukončí a výpovědi stáhnou, mají pokračovat v dalších dnech.
